Bohuslav Leopold

21. dubna 2010 v 11:11 |  ČESKÉ ZEMĚ a SLOVENSKO

Lidová hudba je bezva, na tom se jistě shodneme. Každý národ si pro tu svoji hudbu vybírá jiné rytmy, tance a nástroje, takže když slyšíme kastaněty, nejspíš se nám vybaví Španělsko, při zvuku buzuki myslíme na Řecko a německou lidovku si neumíme představit bez harmoniky. Ke švýcarské hudbě patří alpský roh stejně jako k havajské ukulele... a takhle bychom mohli pokračovat ve výčtu až do rána.

Za sebe mohu říci, že se mi líbí všechny tyto tradiční národní projevy (nedávno mě zcela zachvátila řecká hudba). Velkým hudebním skladatelům se zřejmě líbily taky, neboť nám zanechali množství klasických skladeb inspirovaných lidovou hudbou, viz Dvořákovy Slovanské, Janáčkovy Lašské, Smetanovy České či Brahmsovy Uherské tance. Ty jsou taky bezva a jsou běžně k dostání.

Já ale na svých toulkách internetem narazila na zmínku o sbírce Hlasy národů od Bohuslava Leopolda. Jedná se o variace na motivy lidových písní z různých zemí, obsahuje skladby jako Amerika, Arabia, Praha, Souvenir d'Athènes, Italia canora, Jugoslávské perly, Ruská ozvěna, Polonia, Helvetia, Sol de Espaňa...

Dočetla jsem se, že "soupis jeho děl zahrnuje asi 260 kompozic a k mnohým z nich že se stále znovu vracejí rozhlasové, lázeňské, zábavní i dechové soubory." Na vlastní uši jsem měla možnost slyšet jen pár skladeb a po Hlasech národů toužím o to víc, jenže nejsou k dostání.

A vidím, že to s tím písemným projevem zase přeháním. Už jsem popsala půl stránky, ale ještě jste se ode mě nedozvěděli, kdo byl Bohuslav Leopold. Tak tedy: hudební skladatel a aranžér, výkonný umělec (houslista) a nakladatel. Narozen 6. září 1888 v malé vsi na Vysočině. Jeho rodiče tu měli hospodářství a hostinec. Na housle se malý Bohoušek začal učit v šesti letech a své nadání rozvíjel všude, kam jej osud zavál: hru na housle a hudební vědu studoval v Budapešti, Krakově, ve Lvově i v Praze.


V patnácti letech byl přijat do chvalně známé vojenské hudby v Budapešti. Zde vynikal nejen jako skvělý houslista, ale založil také malou kapelu sestávající z vojáků a cikánů (údajně:). Později (r. 1916) se v Budapešti stal dirigentem 80ti členného symfonického orchestru na válečné výstavě. Po válce byl členem Šakovy filharmonie v Praze, kde působil až do roku 1920. Poté dal dohromady "soubor prvotřídních umělců a podnikl s nimi turné po Německu a Francii." Pobýval také v Alexandrii (1922-23), kde stál při založení Českého komorního kvarteta.

1924 se vrátil do Prahy. Ze zdravotních důvodů se stáhl z dráhy aktivního umělce a věnoval se práci skladatelské a aranžérské. 1928 založil nakladatelství Edition Continental, kolem kterého se soustředili i další doboví protagonisté populárně poslechové hudby. "Během necelých pěti let vzrostla Leopoldova Edice na podnik světového formátu." Zemřel 12. května 1956 v Praze.

L'amour orientale (hudba: B. Leopold) - skladba volně zpracovaná na motivy rumunských melodií; zde zpívaná ve finštině, a proto se jmenuje Itämaista Rakkautta, bůhví, co to znamená)


Zdroje:
http://www.tretivek.cz/
http://www.skrdlovice.cz/
http://www.zimmermann-frankfurt.de/
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama