Květen 2010

Immer wieder sonntags

30. května 2010 v 10:00 TV pořady a filmy

Devadesátiminutový pořad na ARD Immer wieder sonntags, jehož heslem je "Musik, Emotionen, Spaß und Spiel" uvádí Stefan Mross. Vysílá se od konce května do začátku září z Europa-Parku z města Rust (spolková země Baden-Württemberg). Je to největší zábavní park v Německu.


Kromě hudby se najde čas i na spousu komediálních výstupů, které většinou obstarává sám moderátor: převléká se za zemědělce v holínkách (na jeviště přijíždí traktorem), za typického bavorského důchodce z venkova, za pětileté dítě (má kšiltovku, plyšového medvěda a sedí na obří židli) a komentuje události minulého týdne. Nejlepší je, když se převlékne za středověkého rytíře: má helmici s barevným chocholem, plášť a koňskou hlavu na tyčce. Jedním z výrazů pro koně je v němčině Ross; Schlachtross = kůň, se kterým se jede do bitvy. Moderátor Stefan je příjmením Mross. Vtip spočívá v tom, že té koňské hlavě říká SchlachtMross.

So ein alter Rittersmann hatte sehr viel Eisen an.
Die meisten Ritter muss ich sagen hat deshalb der Blitz erschlagen.
Ja so warn´s, ja so warn´s, ja so warn´s die alten Rittersleut...

Takový středověký rytíř na sobě měl spoustu železa,
proto, musím vám to říct, většinu z nich zabil blesk.
Ano, takoví byli staří rytíři...

Autoři scénáře taky počítají s diváky. Ti jim píšou dopisy, komu by rádi udělali překvapení. Pak se stane, že vnoučata vytáhnou do Rustu nicnetušící prarodiče, které v půlce vysílání Stefan osloví a řekne: podívejte na jeviště a poslouchejte, a už tam stojí ta vnoučata a zpívají písničku pro babču s dědou. Mimochodem scéna je moc pěkně vyvedená ve veselých žlutých a oranžových barvách. Součástí programu je také soutěž mladých talentů, která v minulosti pomohla objevit např. Floriana Fesla nebo Die GeiWeidler.

Minulý rok v každém díle taky zpívaly am roten Mikrofon děti do deseti let a za svůj výstup dostávaly dárečky. Měli tam i soutěž pro diváky, kdy Melanie Oeschová jódlovala a oni hádali jméno písničky. Občas se objevila dvojice artistů (či co to bylo) Tante Luise a Herr Kurt, kteří dělali přemety a kotrmelce a ještě si u toho docela dobře pokecali. Občas taky Stefan a někteří jeho hosté zasednou za Stammtisch a jódlují nebo si vypráví vtipy a samozřejmě přichází i Stefanie Hertel.

Nezapomeňte, začíná se o nedělích vždy v 10:00 na ARD. Dnešní zahajovací díl sice skoro celý propršel, ale komu to vadilo? Diváci s deštníky a pláštěnkami byli nasmátí jako vždycky. Stefan při každém výstupu parádně promokl (všichni účinkující měli průhledné deštníky, on ne), ale zajímavé bylo, že ze zákulisí vyšel vždycky naprosto dokonalý (asi tam mají nějakou kvalitní sušičku) Opět se objevila bavorská důchodkyně Frau Weber a u červeného mikrofonu zazpívala devítiletá holčička hit od Udo Jürgense Aber bitte mit Sahne, což mě rozveselilo na nejvyšší míru.



Stefanie Hertel & Stefan Mross

23. května 2010 v 15:00 NĚMECKO
S+S

Poznali se, když jí bylo jedenáct a jemu patnáct. O čtyři roky později jim bylo jasné, že spolu chtějí zůstat celý život.

Stefanii a Stefanovi říkají Traumpaar der Volksmusik. V roce 2001 se jim narodila dcera Johanna, vzali se pět let poté na Floridě. Církevní obřad si pak uspořádali v jedné kapličce v jižním Tyrolsku.

Samozřejmě spolu nazpívali spoustu duetů. První z nich, co tu mám, říká, že o dobrých skutcích se dlouze nehovoří, nýbrž se rovnou činí.

Jenže nic netrvá věčně, znáte to, a tak se stalo, že v září 2011 oznámili Stefanie a Stefan rozchod.


"Kdo říká, že tenhle svět se nedá změnit, nemá vůbec ponětí, co všechno je možné. Často stačí jen drobný úsměv a pohled, který říká: jsem s tebou. Náš svět potřebuje zázraky. Kde jsou lidé, kteří je umí? Lidé, co neříkají: mělo by se pomáhat a někdo by to měl udělat. Dokud se budeš jen ptát, co dělají druzí, nikam se nedostaneš."






Německo - Landkarte

21. května 2010 v 15:55 Trocha zeměpisu a kulturního dědictví
N1

1. Bádensko-Württembersko (Baden-Württemberg) / Stuttgart

2. Bavorsko (Bayern) / Mnichov (München)

3. Berlín

4. Braniborsko (Brandenburg) / Postupim (Potsdam)

5. Brémy (Bremen)

6. Dolní Sasko (Niedersachsen) / Hannover

7. Durynsko (Thüringen) / Erfurt

8. Hamburg

9. Hesensko (Hessen) /Wiesbaden


10. Meklenbursko-Přední Pomořansko
(Mecklenburg-Vorpommern) / Schwerin


11. Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz) / Mohuč (Mainz)

12. Sársko (Saarland) / Saarbrücken
N


13. Sasko (Sachsen) / Drážďany (Dresden)


14. Sasko-Anhaltsko (Sachsen-Anhalt)
/ Magdeburg


15. Severní Porýní-Vestfálsko
(Nordrhein-Westfalen) / Düsseldorf


16. Šlesvicko-Holštýnsko
(Schleswig-Holstein) / Kiel


Tady odkaz na větší mapu.


Zdroje obrázků:
www.fransdunnewind.nl
www.radurlaub.de

Stručná historie

21. května 2010 v 15:05
-

Před příchodem Evropanů obývali zdejší území Inkové, Arakuánci a Patagonci. V roce 1516 poprvé připluli k ústí La Plata Španělé.

Roku 1536 založil Pedro de Mendoza na místě dnešního hlavního města osadu nesmírně dlouhého jména Puerto de Nuestra Señora Santa María del Buen Aire (Přístav naší Nejsvětější Panny Marie dobrého větru).

Území Argentiny bylo nejdříve součástí španělského místokrálovství Peru, od roku 1776 se dostalo pod nově zřízené místokrálovství Río de la Plata. Nezávislost této provincie byla vyhlášena roku 1816.

Na přelomu 19. a 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. V následujících letech však převzali vládu konzervativní vlastníci půdy a vojenské kruhy a v čele státu se střídaly civilní vlády s vojenskými.

V únoru 1946 byl zvolen prezidentem Juan Domingo Perón, jehož politika se projevovala rozsáhlým znárodňováním, podporou odborů, snahou o zlepšení sociálního postavení a rozšíření politických práv dělníků i nejchudších venkovanů a posilováním prezidentské autority.

V letech 1956 - 1973 čelila Argentina stupňující se politické krizi, provázené vojenskými puči a vlnou terorismu. V období 1989 - 1999 vyústily ekonomické reformy prezidenta Menemy v souvislosti s ekonomickou krizí v některých zemích latinské Ameriky a Asie v hlubokou finanční krizi.

Stefan Mross

16. května 2010 v 16:05 NĚMECKO

Stefan Mross
Stefan Mross (*1975, Traunstein, Bavorsko) je všestranný talent: zpěvák, moderátor a bavič, hraje taky na trumpetu a v letních měsících uvádí na ARD pořad Immer wieder sonntags. Je to "ten hoch, co v roce 1989 vyhrává Grand Prix der Volksmusik a dojímá tím moderátora Karla Moika k pláči."

"Takzvané superstar v hudební branži rychle přicházejí i odcházejí. Kdo se dneska nečekaně vynořil a je "top", na toho si zítra už nikdo nevzpomene. Jsou ale i výjimky: osobnosti, které se dlouhá léta drží na špici, protože jsou na jevišti samy sebou a dotýkají se srdcí diváků. Stefan Mross je taková výjimka. Všestranný talent, který přes své mládí stojí na jevišti už dvacet let."

Stefan Mross byl manželem zpěvačky Stefanie Hertel, tedy zetěm zpěváka Eberharda Hertela, a jeho rodiče se jmenují Stefanie a Eberhard. Doufám, že v tom nemáte zmatek.


Na Stefana se ovšem nepějí jen slova chvály. Má rovněž své ostré kritiky, kteří tvrdí, že on na trumpetu přece vůbec hrát neumí. Kvůli tomu se svého času rozhořel i soudní spor, ale to my tady řešit nebudeme, protože máme rádi Stefana i jeho písničky.

Nyní si vyslechněte pohádku o Stefanově cestě ke slávě. Všechno začalo 1. července 1989 v Linci. Ráno u snídaně leží na stole trumpeta a jeden producent Stefanovi říká: "Když dnes večer vyhraješ, dám ti ji jako dárek." Rodiče jsou poněkud rozčilení. Slibovat tohle dítěti! Vždyť pak bude pak nanejvýš zklamaný, když to nevyjde. Minulý rok vyhrálo Velkou cenu Original Naabtal Duo a jejich Patrona Bavarie se stala největším hitem všech dob. Jak by se jim mohl vyrovnat?

Následující GP roku 1989 se však v médiích probírá ještě víc, je nejdiskutovanější událostí lidové hudby všech dob. Večer je v přímém přenosu vyhlášen výsledek diváckého hlasování: vítězem se stává třináctiletý Stefan Mross se svojí Heimwehmelodie. Moderátor Karl Moik chce přihodit k dobru veselou historku o tom, jak Stefana poznal, ale samým dojetím se rozpláče. "Je to jedna z mých nejhezčích vzpomínek," říká zpěvák, kterému my doma říkáme Štefan Mrož, protože se to hezky pamatuje.


Tahle písnička se mi obzvlášť líbí. Proč? Člověk o sobě často přemýšlí: chtěl by udělat tohle, chtěl by tamto, ale nějak nemá odvahu se do toho pustit. Pořád bude někdo lepší než on, hezčí, zajímavější, oblíbenější,... Zapomeňte na to, chopte se příležitosti a zkuste to! Greif zu, pack´s an, leg los, deine Chance war nie so groß!




Eberhard Hertel

14. května 2010 v 11:57 NĚMECKO
Eberhard Hertel

Začněme netradičně: nejdřív vám povím, že oblíbeným zpěvákem zpěváka Eberharda Hertela je Vico Torriani. Eberhard má rád červené víno a jeho oblíbenou zemí je Švýcarsko. Rád by se dožil ve zdraví stovky, ale nebude to mít jednoduché, protože se prý příliš často zlobí.

Má 4 děti, bydlí v městečku Oelsnitz a původně měl být, stejně jako jeho tatínek, Landwirt (rolník, zemědělec, sedlák). Místo pěstění brambor a chování skotu však raději zpíval. Na začátku kariéry hrával s kamarády po vesnicích v okolí jako mnoho dalších kolegů. Často si vypůjčovali do repertoáru písničky Udo Jürgense, který je podle všeho ve svém oboru něco jako guru.

Obzvláště rád vzpomíná Eberhard Hertel (*1938), který v 60. letech "povýšil" na hvězdu lidově-hudební scény, na výstupy se svou dcerou Stefanií (od roku 1984). Později se ze svojí pěvecké dráhy poněkud vzdálil, aby ji mohl plně podporovat. Vždyť Stefanie se stala známou doslova přes noc, a to v pouhých dvanácti letech. "Byly to krásné časy. Jako otec si neumím nic hezčího představit."

V prosinci 2008 se stal čestným občanem Oelsnitzu, protože se "ve velké míře zasloužil o rozvoj města a jeho kultury." V roce 2008 také oslavil sedmdesátku. Při této příležitosti produkovala televize MDR ve spolupráci s jeho dcerou Stefanií a zetěm Stefanem film nazvaný Papa wird 70. "Eberhard Hertel je důkazem toho, že člověk jeho stáří ještě nepatří do starého železa." (to není můj výrok, tak to píšou v jeho životopise)


Zde například zpívá taťka s dcerou Rennsteiglied, což je velmi známá skladba opěvující krásy Durynského lesa. Když jsem dělala státnici z němčiny, vytáhla jsem si téma cestování. Kromě jiného mi dali nějaké obrázky, ať je popíšu. No řekněte, co máte pořád těm lidem, co vás chtějí zkoušet, vykládat, když prostě víte, že to umíte a že se v cizině domluvite i bez jejich razítka na vysvědčení. Byl tam obrázek s klukem, co má baťoh na zádech a nejspíš se chystá někam vandrovat. Vzpomněla jsem si na tuhle písničku a říkám: "Ten má určitě namířeno in den Thüringer Wald a bude si po cestě zpívat Rennsteiglied, znáte to? Né? No tak to vám musím říct, o čem to je..." a už jsem jela. Bylo to k tématu? Bylo. A legrace u zkoušky byla? Byla.




Základní údaje

14. května 2010 v 10:38

Oficiální název této krásné země situované na jižní polokouli je República Argentina. Rozkládá se na ploše 2 791 810 km2, což odpovídá 33% Evropy, a žije tu asi 38 740 tisíc obyvatel, z nichž 92% vyznává římskokatolické náboženství. Co se rozlohy týká, je to osmá největší země na světě /1.-7. jsou: Rusko, Kanada, Čína, USA, Brazílie, Austrálie, Indie/. Nejsevernější a nejjižnější body jsou od sebe vzdáleny 3 460 km /odpovídá vzdálenosti Severního mysu v Norsku a Sicílie/.

Administrativní členění hlásá 23 provincií, úředním jazykem je zde španělština a měnou peso (= 100 centavů). Hlavním městem je Buenos Aires, nejvyšší hora se zove Aconcagua (6 959 m) a nejdelší řekou je Paraná, která na své pouti skrze argentinskou divočinu měří kolem 1 700 km. Sousedi země jsou: Bolívie a Paraguay na severu; Chile na západě; Uruguay a Brazílie na východě - zde také omývá její břehy Atlantský oceán. Pobřeží je dlouhé 4 989 km. Časový posun vůči ČR je -4 hodiny.

Jméno země má svůj původ v latinském slově argentum, což znamená stříbro. Španělští dobyvatelé tak nazvali zdejší oblast, protože si chudáci mysleli, že tu najdou velké množství tohoto kovu.


argentina

Mezi nejoblíbenější turistické atrakce v Argentině se řadí:

vodopády Iguazu /Cataratas del Iguazú/
hlavní město /Ciudad de Buenos Aires/
poloostrov Valdes /Península Valdes/
Národní park Los Glaciares /Parque Nacional Los Glaciares/
města Bariloche a Ushuaia
přírodní rezervace Esteros del Iberá
tango

Když se řekne Argentina, vybaví se nám fotbal, tango, gaučové a pastviny, Evita, Maradona nebo Che Guevara. Je tu však mnohem více věcí k objevování.

Argentina je země nekonečných proměn, která návštěvníkovi nabízí úžasné kombinace barev, scenérií, stilů, zvyků, architektury a přírody.

Zajímá-li vás historie a umění, potěší vás muzea, zříceniny a podobně. Chcete-li poznat zemi skrze tradice a divadlo, můžete se zúčastnit mnoha folklórních představení za doprovodu hudby a tance.

Naopak, je-li vaším přáním zažít trochu adrenalinu, můžete se vrhnout na rafting, trekking, lyžování, něco jako sportovní rybaření, nebo můžete sbalit baťoh a ťapat po Andách nebo po jiném ze 34 národních parků.


Ať si vyberete cokoli, věřte, že...
...ARGENTINA TE ESPERA!

aconcagua

Televizní balet MDR

9. května 2010 v 11:09 TV pořady a filmy

26 členů seskupení jménem MDR Deutsches Fernsehballett má opravdu jedinečné zaměstnání. Jde totiž o jediný televizní balet v Evropě. Vznikl v roce 1992 z někdejšího tanečního souboru východoněmecké stanice DDF. Tanečníci jsou pod vedením hlavní choreografky Ofelie Vilarove schopni ztvárnit originálním způsobem jakýkoli hudební styl. Soubor se účastní kromě televizních vystoupení spousty dalších akcí, z nichž jmenujme např. turné s různými pořady, okružní plavby, veletrhy, módní přehlídky nebo svatby.


Pravěk televizního baletu se datuje k roku 1962, kdy taneční mistr Günter J. založil soubor, ve kterém angažoval osm tanečnic. O pět let později je již členů dvacet. V roce 2003 dostal televizní balet Korunu lidové hudby. 2006 - výstupy souboru zhlédlo na 145 milionů lidí. Vídat je můžete v Musikantensladlu, ve Slavnostech, u Carmen Nebelové a ve všech hudebních pořadech z produkce televize MDR. Poznat je můžete podle snadno zapamatovatelných, pěkných tváří sólistek (Joanna Ucur, Desislava Franke) a sólistů (André Höhl, Carsten Rietschel, Marian Stefanov, Pascha Antonov).




Stefanie Hertel

3. května 2010 v 15:06 NĚMECKO

Jak už jsem tu jednou psala, jako malá jsem poslouchala písničky od Stefanie Hertel, které mi přivezli známí z Německa. Ona byla tehdá taky děcko, jen o něco starší než já a já si žvatlala spolu s ní: was macht der Elefant in unsrem Gartenhaus nebo ewig singen die Wälder und ewig dreht sich die Welt. Stefanie pochází z muzikantské rodiny. Její tatínek Eberhard Hertel je zpěvák, ona se za zpěváka provdala, takže to vypadá, že celý květen budu psát jen o jejich rodině. Doufám, že nejste proti, protože o nich mám na programu ještě čtyři články.

Stefanie Hertel
První televizní výstup měla v šesti letech a v jedenácti uzavřela smlouvu s hudebním vydavatelstvím. Téhož roku potkala svého budoucího manžela Stefana na německém předkole GP. Ve finále pak obsadila pěkné 5. místo s So a Stückerl heile Welt. V roce 1992 vyhrála GP der Volksmusik s titulem Über jedes Bacherl geht a Brückerl a dostala Korunu lidové hudby pro nejúspěšnější mladou/malou :-) zpěvačku.

"Když někdo stojí 27 let na jevišti a každoročně zveřejňuje nové album, které vždy patří k nejprodávanějším, pak se dá hovořit o solidní kariéře. Když dostává různé ceny a po celá léta je nejfotografovanější umělkyní, pak se dá říci, že je to hvězda. A když ji za to, co dělá, mají lidi rádi, potom je to to největší ocenění ze všech." (pokus o překlad z jejího životopisu na oficiálních stránkách. Není to jednoduché, protože autoři stránek píší o všech umělcích velice okřídlenými větami) Prozatím všechno, další informace budou v dalším článku, abychom z toho neměli guláš.