Červenec 2010

Die Stoakogler

27. července 2010 v 21:19 RAKOUSKO

Kdo by si byl 2. února 1968 pomyslel, že bratři Willingshoferovi z vesnice Gasen ve Štýrsku budou tak známí? Tehdá hráli poprvé, a sice na nějakém setkání důchodců, dnes mají hromadu ocenění a známe je dokonce i u nás.

Fritz (*1949) se narodil na statku. Když mu byl jeden rok, pořídili si rodiče vlastní hospodářství a přestěhovali se. Malý Fritz však chodil skoro každý den pomáhat dědovi, který mu pak svůj Bauernhof předal. V 16 letech (v únoru) se začal učit hrát na tubu a za několik týdnů už nástroj tak ovládal, že ho vzali do místní kapely, aby s nimi hrál na velikonočním koncertu. Má dvě dcery a syna a pět vnoučat.

Hans (*1950) se v sedmnácti začal u sousedovic kluka učit na harmoniku. Ten uměl asi jenom deset písniček, ale to vůbec nevadilo, Hans to dotáhl sám a daleko. Považuje se především za zemědělce. Má dvě dcery, přičemž ta první je učitelkou hudby (klarinet, klavír) a kapelnicí ve sboru, kam dochází i spousta jejích muzikálních příbuzných.

Reinhold, Fritz, Franz, Hans

Reinhold (*1953) hraje na klarinet a saxofon,mimo jeviště je zručným truhlářem, instalatérem a elektrikářem, s rodinou hospodaří na statku po rodičích s pětadvaceti kusy dobytka a čtyřiceti hektary polí, jeden jeho syn je expertem v oboru IT, takže se stará i o www-stránku skupiny, najdete ji na adrese

Franz Böhm (*1953) už ve třinácti hrál na kytaru, vyučil se elektroinstalatérem, ale pak se šel nechat zaměstnat k armádě. Protože měl Reinhold problémy s hlasivkami (r. 1993) a musel podstoupit operaci, přijalo bratří Stoakogler Trio Hanse jako zpěváka a od té doby si říkají Die Stoakogler.

1989 dostali Křišťálovou desku

1992 vyhráli rakouské předkolo GP s titulem Steirermen san very good (zpívá se tu i o jistém Arnoldovi, který pochází ze Štýrska, ale málokdo o tom ví :-)

1993 obdrželi čestné občanství vesnice Gasen

1998 vyznamenání od spolkové země Štýrsko

2003 vyznamenání za zásluhy od Rakouské republiky

2006 účast na GP s titulem A Musikant im Trachteng'wand, který spáchali společně se skupinou Edlseer (moc pěkné :-)

2007 vydali již čtyřicáté CD








Památky

27. července 2010 v 19:34

O ochranu památek se v Argentině stará Comisión Nacional de Museos y Monumentos y Lugares Históricos (Národní komise pro muzea, památky a historická místa). Vznikla v roce 1940 a má za úkol chánit a udržovat historické a umělecké dědictví národa.

Casa Rosada

Některé památky v Buenos Aires

Casa Rosada: (Růžový dům; oficiálně pak Vládní dům nebo Prezidentský palác je sídlo vlády) začal se stavět v roce 1873, je to národní kulturní památka na náměstí Plaza de Mayo ve čtvrti Montserrat. Původně zde stála od roku 1594 pevnost, celnice a pošta. Z balkónu Casa Rosada řečnilo k davům mnoho osobností, např. Eva Perónová či papež Jan Pavel II. Růžová barva fasády byla prý zvolena jako kompromis mezi červenou a bílou, barvami dvou hlavních opozičních stran na konci 19. století.

Metropolitní katedrála: začala se stavět v roce 1622. Současnou podobu má od roku 1822. Vnitřek je vyzdoben obrazy a sochami převážně italských umělců. Je zde pohřben národní hrdina, bojovník za nezávislost generál San Martín.

Cementerio de la Recoleta: první veřejný hřbitov otevřený v roce 1822. Vláda zde nechala "rezervovat" místa pro osobnosti, které se významně podíleli na utváření státu. Mezi nejnavštěvovanější patří hrob Evity.

Cabildo: v 18. století sídlo městské rady, dnes národní kulturní památka, je zde muzeum.




PAMÁTKY UNESCO

Jezuitské misie (od r. 1984) - vznikaly na severovýchodě země, poblíž Posadas, hlavního města provincie Misiones. Nejzajímavější jsou ruiny staveb San Ignacio Miní 60 km od Posadas. Misie byla založena roku 1610. Uspořádání domů je podobné jako v Córdobě; je zde kostel, kaple, hlavní nádvoří, obydlí jeuitů a hřbitov. V době největšího rozkvětu misie zde žilo na 3 000 obyvatel.

Jezuitské misie

Jeskyně Cueva de las Manos (Jeskyně plná rukou) s nástěnnými malbami v provincii Santa Cruz (od r. 1999) - malby staré 9 000 let pochází od původních jihoamerických obyvatel, ruce a geometrické obrazce otištěné do kamene. Jeskyně se nachází na severovýchodě provincie, ve stepi, a nejbližší vesnice Perito Moreno se nachází 163 km odtud. Jeskyně je hluboká 24 m, 15 m široká a 10 m vysoká.

Cueva de las Manos

Jezuitská obydlí v Córdobě (od r. 2000) zahrnují kostel, kapli, sídlo řádovou kolej a córdobskko univerzitu (koleje s administrativními budovami, třídy a knihovnu). Jezuité se ve městě usadili roku 1599 a o sedm let později začali budovat. Obydlí jsou jedinečnou ukázkou jejich stavební činnosti.


Die Flippers

23. července 2010 v 17:36 NĚMECKO

Pro Lucii, která si o Flippers napsala, a pro Danu,
která je už několikrát zmínila ve svých komentářích.

Manfred, Olaf a Bernd

Pravěk jedné z nejúspěšnějších německých skupin všech dob se datuje k roku 1964, kdy si šest kluků z Baden-Würtembergu založilo Dancing Band. Chvíli poté se přejmenovali na Dancing Show Band a v roce 1969 se rozhodli pro název Die Flippers. Dneska jsou už jenom tři: Manfred, Olaf a Bernd, přičemž první z nich je zakládajícím členem.

1969 písničkou, která je dostala do rádií a televize byla Weine nicht, kleine Eva
1988 jeli poprvé na turné
1987 - 2007 13x se dostali do první desítky hudebního žebříčku
1994 - 2005 natočili několik pořadů Flippers-Special (např. v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsku, Chorvatsku, Řecku)
2004 největší koncert v kariéře: Dortmund, 17 000 diváků
listopad 2008 - březen 2009 jeli turné s názvem 40 Jahre Flippers a to příští (2010 - 11 bude jejich poslední)
mají 2 ceny Echo, 12 Goldene Stimmgabel a cenu za "bezezbytku vyprodanou halu" z roku 2005

Manfred Durban (*1942) - tatínek ho naučil hrát na pozoun, Manfred pak sám sebe na trumpetu, maminka hrála na bicí a vůbec celá rodina s veškerými strýčky, tetičkami a dědečky byla velice muzikální, vyučil se nástrojařem, ale jeho snem odjakživa bylo stát se úspěšným zpěvákem
Olaf Malolepski (*1946) - měl maminku kadeřnici a tatínka policistu, ve škole měl nejraději tělocvik, vyučil se nástrojařem, ve čtrnácti začal hrát na kytaru
Bernd Hengst (*1947) - jako dítě hrál na zobcovou flétnu, později se naučil ještě na křídlovku, vyučil se rovněž nástrojařem a ještě technickým kreslířem






Helene Fischer

11. července 2010 v 13:19 NĚMECKO

Pro Jiřinu, Jaroslava a vůbec pro všechny, kteří mají rádi Helene Fischer.

Helene Fischer (*1984) jak jistě víte, se narodila v Rusku, v Krasnojarsku, což je hlavní město Krasnojarského kraje. Jen tak pro rozšíření obzorů: v této oblasti došlo v roce 1908 k tzv. tunguzské katastrofě; to bude zajímat i mého bratra, neboť za jednoho z možných původců oné obří exploze je považován náš oblíbenec Tesla, ale o tom někdy příště. Prozatím se podívejte na tuto mapu.

Lásku k hudbě u sebe Helene objevila už ve dvou letech. Se starší sestrou Erikou využily každé příležitosti a bavily svým zpěvem rodinu a přátele při různých setkáních a oslavách. Když byly Helene 4 roky, přestěhovala se rodina do Německa. Po ukončení střední školy navštěvovala hudební školu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde studovala předměty zpěv, tanec a činohru a odkud vyšla jako kvalifikovaná muzikálová zpěvačka.

Helene účinkovala v několika muzikálech a nahrála rovněž demo CD, které mělo hovořit samo za sebe při konkurzech do dalších muzikálů, jenže maminka ho poslala uměleckému manažerovi jménem Jean Frankfurter, který byl mladou zpěvačkou natolik uchvácen, že jí dostal do televize. Tak nějak to ve zkratce bylo. Poprvé se Helene Fischer objevila na obrazovce v pořadu Hochzeitsfest der Volksmusik roce 2005 a zpívala duet s Florianem Silbereisenem, se kterým mimochodem už nějakou dobu tvoří pár.


Helene už stihla posbírat i několik významných cen, např. Echo nebo Korunu Lidové hudby. Nedávno posluchači hlasovali o jejím dosavadním největším hitu a vzešlo z toho Mitten im Paradies. ... A jak čas kvapí, Helene sbírá ceny jako houby po dešti a pouští se do nových projektů. Je to prý i výborná artistka a má po sobě pojmenovanou show na ARD, kterou sama moderuje. Šikovná holka s mnohostrannými zájmy. Na co sáhne, to se jí podaří. Takový Leonardo da Vinci v sukních. Ostatně, dozvědět se o ní můžete na jejích stránkách v rubrice Biographie. V roce 2013 nazpívala Helene písničku o včelce Máje a byla to pro ni jistě velká čest, neboť Máju převzala po Karlu Gottovi. Stejně jako Die Höhner se objevila v epizodní roli seriálu Místo činu v dílu nazvaném "Der grosse Schmerz", kde má tmavou paruku. (Premiéra poběží 22.11. 2015 na ARD.)





Monique

2. července 2010 v 14:59 ŠVÝCARSKO

(* 14.10. 1977), bydlí v Reichenburgu (kanton Schwyz)

Monique se svým srdečným až nakažlivým smíchem se nadchla pro hudbu už jako malé děvčátko. Poprvé stála na jevišti v sedmi letech se svojí harmonikou. Její největší zálibou byl však zpěv.

Když v roce 1999 vyhrála GP der Volskmusik, bylo jí jasné, že se chce věnovat už jen hudbě. Patří k nejoblíbenějším zpěvačkám ve svém oboru, kterým je volkstümlicher Schlager. Na prvním místě je u mí rodina, a tak si před pár lety dopřála pracovní přestávku a věnovala se svým třem dětem: Alexandře (6) a dvojčatům Sarah a Kasparovi (4).

Ke zpívání se navrátila v r. 2007, kdy se s písničkou Ich bin die glücklichste Frau opět účastnila soutěže GP. Tento titul přesně vystihuje zpěvaččin život čili mít rodinu a dělat hudbu. Všechno zvládá díky tomu, že má ideální okolí a ideálního manžela. Ten vede restauraci, kde mu ona občas pomáhá.

Monique v současné době bere jen taková vystoupení, kam může pohodlně dopravit i své tři děti - povídala tuhle v Musikantenstadlu. Děcka z toho tam byla nadšená, protože si hrála s Andy Borgem, a to si určitě umíte představit, jaký to byl hukot. :-)