Červen 2011

Die Grubertaler

24. června 2011 v 9:35 RAKOUSKO

Tato tyrolská skupina byla založena v roce 2002. Tvoří ji bratři Florian (*1985, povoláním tesař, zde hrající na kytaru a zpívající) a Michael (*1986, mechanik KFZ, e-kytara, zpěv) a jejich sestříně Reinhard (*1983, strojírenský technik, harmonika, klávesy, zpěv). Všichni jsou téhož příjmení Klingenschmid. Dodnes vydali 14 alb a protože jsou mladí a chtějí se vyřádit, spojují lidovou hudbu s moderními nástroji. V roce 2004 dostali cenu Herberta Rotha za nejúspěšnější skupinu roku a jsou prostě k nezastavení. Během krátké doby si získali fanoušky v celém německy mluvícím prostoru.

Michael, Florian a Reinhard
Du darfst beim Autofahrn nicht auf die Mädls schaun (Když jedeš autem, nesmíš se dívat na holky) Pod tímto videem je na youtubu vskutku roztomilý komentář: "Kdybych byl tuhle písničku znal dřív, nebylo by teď moje auto v pr---- (cenzura) ...rozbité."




Jen krátce...

11. června 2011 v 14:33 ČESKÉ ZEMĚ a SLOVENSKO

To jsem takhle jednou seděla na lavičce v parku. Pokoušela jsem se přemejšlet, což je teda činnost, ve který zrovna nevynikám, a přemítala jsem, co dál. Né, to je jen odkaz na Forresta Gumpa, napsal Winston Groom a tuhle hlášku najdete na str. 206.

Myslela jsem na to, jak by to asi vypadalo, kdyby se nejchytřejší z chytrých, nejpravděpodobněji asi na ČT, rozhodli v sobotu večer vysílat takový český Musikantenstadl. Jistě, netrvalo by to dvě a půl hodiny, na to by divák neměl nervy, a nejspíš by to ani nebyl přímý přenos, na to by ČT neměla nervy, a českého Andy Borga bychom asi taky nenašli, leda snad kdyby tu práci vzal Franta Uher. Hlavní otázkou však je, kdo by v takovém pořadu vystupoval a jaké písničky by se hrály? Na to se pokusí odpovědět články v rubrice ČESKÉ ZEMĚ a SLOVENSKO.



Marc Pircher

9. června 2011 v 9:48 RAKOUSKO

Marc Pircher (*1978) hrál na harmoniku už jako malý Mareček. Dovedl ho k tomu tatínek, který ho také naučil první písničky a objevil talent svého syna. Marc navštěvoval hudební školu (Zillertaler Musikschule), později absolvoval obchodní akademii. V roce 1995 doprovázel skupinu Zellberg Buam v Musikantenstadlu. Mezitím měl řadu výstupů v televizi a úspěšně se účastnil vícero soutěží. Patřil k okruhu potenciálních nástupců Karla Moika jako moderátora Stadlu od roku 2006 (tuto funkci ale nakonec získal náš drahý Andy Borg) V roce 2003 vyhrál GP s titulem Hey Diandl spürst es so wie i. Moderuje rakouské předkolo GP. Marc se narodil s heligonkou v ruce. Stejně jako Andreas Gabalier si oblíbil značku Strasser. První televizní výstup měl v roce 1992 v pořadu Heimatmelodie Marianne a Michaela.

M.P.




André Rieu

1. června 2011 v 11:49 Ostatní EVROPA

Nizozemí je bezva země. Mají tam květinové trhy, větrné mlýny a sýry, královskou rodinu a legrační jazyk. Je to země Vermeera a van Gogha a pochází odtud i André Rieu. No řekněte, kdo by toho pána neměl rád, když se vždycky tak krásně usmívá.

André Léon Marie Nicolas Rieu (*1949) je holandský violista, vedoucí orchestru, aranžér a hudební producent. Pochází z muzikantské rodiny a vyrostl s klasickou hudbou. Jeho otec byl šéfdirigentem Lipské opery a dirigentem LSO (Limburgs Symfonie Orkest), kde André hrál do roku 1989 na violu. Na tu se učil hrát na konzervatoři v Lutychu a Maastrichtu.

Na konci sedmdesátých let vešel v Beneluxu ve známost se souborem Het Maastrichts Salon Orkest, který hrál tzv. salónní hudbu. Někteří z jeho tehdejších společníků jsou i v jeho dnešním orchestru. Od poloviny 90. let cestuje André se svojí violou značky Stradivari a svým orchestrem Johanna Strausse po celém světě. Toto velkolepé hudební těleso čítá asi 50 hudebníků. Za četná turné po Německu vděčí André výstupům u Karla Moika v Musikantenstadlu. Kromě koncertních turné pořádá speciály s populárními tvářemi z televize.

Od roku 2008 vystupuje vedle obvyklých koncertů také v obrovských halách a na stadionech, kde používá jako kulisu obraz zámku Schönbrunn v přibližně životní velikosti. Pravidelně s ním vystupuje také Balet vídeňské státní opery. Pevnou součástí koncertů jsou navíc vystoupení různých hostů ze světa opery. Neobvyklé na jeho výstupech je to, že jako dirigent orchestru ještě navíc sám hraje a většinu času je otočený čelem k publiku, takže v pravém slova smyslu vlastně nediriguje... Ostatně Johann Strauss ml. ve své době také takto fungoval.

Muž, jenž změnil vážnou hudbu na populární.
Článek v češtině zde.

André hraje klasické kusy v populárním kabátku a chce touto prezentací oslovit co možná nejširší publikum. Repertoár doplňují šlágry a další skladby populární hudby v záři působivých světelných efektů. Hudební kritici považují jeho produkci za povrchní, neboť André prý používá klasické melodie, aby je prezentoval líbivě. To podle nich zřejmě není dobré, neboť když posloucháte třeba Mahlera, předpokládá se nejspíš, že budete mít těžkou depresi. Já nevím, k čemu ti kritici vlastně jsou? Někdy mám pocit, že existují jenom proto, aby člověku kazili radost. Ano, jsou to zloději radosti!

Nyní následuje několik úžasných kousků. Všímejte si, že z toho jsou na větvi jak hudebníci, tak publikum. Když to vidím, musím začít skákat taky. :-) Zorba´s Dance, Rosamunde, Strauss Walzer, Hava Nagila, La Ola Walzer, Brasil symphony, Don´t cry for me Argentina, Clog dance, Tulpen aus Amsterdam, Cielito lindo, André a tříletý houslista.