Říjen 2011

Original Naabtal Duo

27. října 2011 v 7:00 NĚMECKO

Naabtal v oblasti Oberpfalz (Horní Falc, jeden ze sedmi bavorských okresů) je prostě údolí řeky Naab, která je severním přítokem Dunaje. Jméno Naab, to vás bude zajímat (no, vás možná ne, ale mě určitě :-), se odvozuje od prastarého slova nebh, v překladu voda.

Od osmi let nadšený hráč na akordeon, jinak povoláním listonoš Wolfgang Edenharder (*1962) založil zamlada se svým kamarádem bubeníkem Hubertem skromné hudební těleso, jež nazval Original Naabtal Duo. Vystupovali při různých příležitostech v okolí Řezna. Pak mu kamarád odešel a nahradil jej Willi Seitz (*1957). Spáchali spolu první opavdovou nahrávku Musik für unsere Freunde (1985).

O pár let později (1988) došlo k něčemu, o čem se těm dvěma ani nesnilo. Jednoho dne si vyrazili na soutěž Grand Prix der Volksmusik a s titulem Patrona Bavarie ji vyhráli. Úspěch to byl ještě větší než broznová socha Bavarie*) na Tereziánské louce v Mnichově. O té písničce se říká, že je nejznámější a nejkrásnější v dějinách populární (nebo chcete-li umělé) lidové hudby.



Na začátku devadesátých let se ti dva rozdělili a dařilo se jim i jako sólistům, přičemž Wolfgang zůstal u svého žánru a Willi odešel za lepší pastvou na country scénu. V Podzimní slavnosti lidové hudby 2003 se s velkou slávou opět dali dohromady a s albem Wir sind wieder da (Už jsme zase tady) slavili svůj velký návrat čili cizím slovem comeback. A stejně jako například Rudy Giovannini měli i oni co dočinění s papežem, neboť při příležitosti jeho návštevy Bavorska (r. 2006) složili píseň Unser Papst, der kommt aus Bayern**).

*) Nápad s odlitím té obrovské sochy pocházel od krále Ludvíka I., který se pochválil slovy: "Jenom Nero a já jsme schopni vystavět takové velikány." Nevím, nevím, Ludvo, ale vypadá to, že Wolfi a Willi vás se svojí Bavarií doběhli, alespoň v přeneseném slova smyslu.

**) To mi připomíná, že když mě jako děcko učil tatínek německy, jedna z prvních věcí, o které jsem v tomto jazyce měla ponětí, byla právě papežská hodnost. Když se objevil v televizi nebo v novinách, tatínek se zeptal "Wer ist das?" a já žvatlala "Das ist der Papst Johannes Paul der zweite."



Kultura a sport

22. října 2011 v 12:00

Co se hlavního města Argentiny týká, za kulturou je nejlépe vyrazit do čtvrti Palermo. Je zde botanická a zoologická zahrada, planetárium Galilea Galilei, dostihová dráha, hřiště na pólo a růžový sad. Palermo je někdy nazývané plícemi Buenos Aires pro množství zahrad a lesíků. V této čtvrti se také nachází Muzeum Latinoamerického umění. V novější části Palerma jsou kina a televizní a filmová studia, takže se tu schází řada umělců.

La City je bankovní čtvrť Buenos Aires, národní i zahraniční banky. Zcela nepřehlédnutelná je ohromná budova Banky národů, postavená z mramoru a kamene z roku 1888. V prvním patře můžeme navštívit muzeum numismatiky.


Jižní město je jednou z nejstarších částí Buenos Aires (ze 17. stol.). Z hlediska cestovního ruchu jsou nejdůležitější dvě čtvrtě:

1) Montserrat: sídlily tu nejvýznamnější rodiny, jsou zde nejstarší stavby a památky (Casa Rosada, Metropolitní katedrála či symbol města - obelisk na ulici Avenida 9 de Julio). Za zmínku stojí Café Tortoni, jedna z nejstarších literárních kaváren, kde večer uslyšíte jazz a tango.

Caminito

2) La Boca: přístavní čtvrť známá především díky barevným fasádám domů (především ulice Caminito); je známá také svými rušnými restauracemi a bary, kam spěchají turisté, aby se pobavili. (např. Bar La Perla, kde v sobotu můžete vidět zdarma tango show). Známý je i atletický klub Boca Juniors a jeho stadion nazývaný La Bombonera (bonboniéra) nebo La Catedral del Fútbol, který pojme 49 000 diváků a který je domovem nejslavnějšího argentinského fotbalového klubu.

La Bombonera
Club Atlético Boca Juniors













Z velkého množství lidových slavností a festivalů konaných v průběhu celého roku vybírám např. tyto:
- Fiesta Nacional de la Cereza (Národní svátek třešní, leden, provincie Santa Cruz)
- Fiesta Nacional de la Doma (Slavnost krocení koní, únor, provincie Cordoba, představení s krocením koní se koná v přírodním divadle v nočních hodinách)
- Fiesta Nacional del Tabaco (Svátek tabáku, únor)
- Fiesta Nacional de la Noche más Larga del Año (Oslava nejdelší noci v roce, 21. června, Ushuaia, provincie Ohňová země).

Dá se říci, že v Argentině se oslavuje všechno: jsou tu svátky jablek, medu, zemědělství, cukrové třtiny, čaje, imigrantů, studentů, hudby, slunečnic, mléka, kukuřice, …

Státními svátky jsou tyto dny: 25. 5. Den deklarace nezávislosti; 9. 7. Den nezávislosti; 17. 8. Zvěčnění památky generála San Martína; 12. 10. Den objevení Ameriky.

Nik P.

12. října 2011 v 19:00 RAKOUSKO

Jednou mi můj drahý bratr s vážnou tváří sdělil, že se domnívá, že mě tu zapomněli mimozemšťani při cestě na jinou planetu. To je možná důvod, proč ráda poslouchám písničky Nikolause Presnika. Zpívá totiž často o hvězdách, slunci a měsíci a o vesmíru vůbec.

Nik P. (*1962, Friesach, Korutany) patří od konce devadesátých let k nejúspěšnějším interpretům svého žánru. Za hranice rodného Rakouska ho vystřelila skladba Ein Stern, der deinen Namen trägt, kterou napsal někdy kolem roku 1998, tedy ještě v minulém tisíciletí.


Po brzké smrti maminky Marii vyrůstal u náhradní rodiny v městečku Straßburg v Korutanech. Vyučil číšníkem, nicméně po návratu z vojny pracoval jako tesař, později jako technik u nějaké firmy, jejíž jméno nás nezajímá. Již jako dospívající mladík se sám začal učit na kytaru. V devatenácti založil se svým bratrancem malou skupinu okresního věhlasu.

Nyní následuje citace z wikipedie: "Když jeho šéf Klaus Bartelmuss objevil Nikův talent, zařídil mu nahrávací studio jménem Stall Records. Pod titulem Gebrochenes Herz vyšlo jeho debutové album (1997), které nahrál s doprovodnou skupinou Reflex. Hned s prvním singlem Dream Lover skončil až na prvním místě v domácí hitparádě."

V roce 1998 přišlo album Mit dir, na němž se nachází pozdější veleúspěšný titul Ein Stern. 2001 ho televize ORF vyznamenala jako nejhranějšího interpreta cenou Goldener Stern čili Zlatou hvězdou (vždyť to říkám, člověk z vesmíru, přesně můj typ, a jeho oblíbeným spisovatelem je Paulo Coelho).

V roce 2007 nahrál Nik P. verzi Hvězdy. která nese tvoje jméno jako duet s DJ Ötzim. V Německu se z toho stal nejúspěšnější singl za posledních deset let. Já se tomu vůbec nedivím, neboť je to překrásné. 2008 získali Echo v kategorii Hit roku a vyneslo jim to celkem 10 zlatých desek.