Peter Alexander

24. března 2012 v 16:40 |  RAKOUSKO

Článek o Peterovi pro Petra

Když se Berta Wenzlicková, dcera obchodníka s hudebninami z Plzně, vdávala za bankovního radu Antona Neumayera z Vídně, ti dva ještě netušili, že si jejich dítě svým všestranným uměním získá srdce milionů televizních diváků. Chlapeček Peter Alexander Ferdinand Maximillian Neumayer se narodil 30. června 1926 a dodnes platí za jednoho z nejoblíbenějších zpěváků, moderátorů a bavičů v německy mluvících zemích.

Peter byl humorista odjakživa. Na základní škole bavil svými výstupy spolužáky a na gymnáziu už byl tak rozjetý, že ho vyhodili; "musel jej předčasně opustit kvůli různým žertíkům, které neustále prováděl". Tatínek ho poslal do školy do Znojma, kde roku 1944 složil maturitu. Byla to tzv. Notabitur či Kriegsabitur, jakási nouzová zkouška za zjednodušených podmínek. Tato "instituce" existovala v Německu a Rakousku během světových válek, aby se poté studenti mohli o to dříve hlásit jako dobrovolníci. Z mladého Petera se stal Flakhelfer, pomocník u vojenského letectva (dalšími známými osobnostmi na těchto pozicích byli např. spisovatel Günter Grass, kancléř Helmut Kohl či Josef Alois Ratzinger známý pod uměleckým jménem Benedikt XVI.) Poté byl Peter poslán do pracovní služby (RAD - Reichsarbeitsdienst) do Wroclawi (německy Breslau, česky Vratislav), kde se přihlásil k válečnému námořnictvu. V roce 1945 upadl do britského válečného zajetí. Dlouhé měsíce v různých táborech využíval k rozvíjení svého talentu ve formě divadelních večerů nebo hudebních improvizací.


Když se vrátil domů do Vídně, přáli si rodiče, aby studoval medicínu. Zapsal se na tamní univerzitu, navštívil jednu přednášku a to bylo všechno. Chtěl se stát hercem a usiloval o angažmá v Burgtheatru. V letech 1946 - 48 navštěvoval hereckou školu, známý Max-Reinhard-Seminar, a absolvoval s vyznamenáním. Tehdy se rozhodl, že odhodí ostatní jména a nadále se bude prezentovat jako Peter Alexander. A bylo jasné, že jeho oborem bude komedie. Sám se naučil zpívat a hrát na klavír.

Již v roce 1951 vyšla u nahrávací firmy jeho první deska, gramofonová (Das machen nur die Beine von Dolores), v roce 1953 vyhrál pěveckou soutěž v Mnichově. V následujících třiceti letech nazpíval 38 úspěšných hitů. Za své desky, filmy a televizní show obdržel četná ocenění. Pouze v Německu se odhaduje počet prodaných hudebních nosičů s jeho jménem na 46 milionů kusů.

Jeden z jeho nejúspěšnějších titulů byl Die kleine Kneipe z roku 1976 (srovnejte s Hospůdkou známou :-). Hrál v mnoha filmech, z nichž nejznámější je asi Im weissen Rössl z roku 1960. V letech 1969 - 1996 uváděl pořad Show Petera Alexandera, kde vystupoval jako moderátor, bavič, zpěvák a humorista vůbec. Sledovalo jej až 38 milionů diváků (a to pouze v Německu), což je číslo, které se jinak vyskytovalo pouze při přenosech z fotbalového mistrovství světa.

V letech 1969 - 1991 byl jedním z nejúspěšnějších umělců, co jezdili na turné v německy mluvících zemích. Velké popularity dosáhl zejména v Německu. Vstupenky na jeho koncerty byly vždy velice rychle vyprodané. Kromě cen televizní popularity jako Zlatá kamera či Bambi je nositelem Vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku, dále obdržel Rakouský čestný kříž za vědu a umění I. řádu, Čestný prsten města Vídně či Vyznamenání za zásluhy o město Vídeň. V roce 2004 se umístil jako čtvrtý na seznamu 50ti nejvýznamnějších Rakušanů za posledních 50 let, kteroužto anketu pořádal deník Kurier. Od roku 2012 se můžete ve Vídni projít po náměstí Petera Alexandera, a sice v jeho domovském obvodu Döbling.

V květnu 1952 se seznámil s herečkou Hildegarde Haagen (1922-2003) a již v září téhož roku měli svatbu. Měli dvě děti, Susanne (1958-2009) a Michaela (*1963). Po smrti své ženy se Peter Alexander stáhl do ústraní. Zemřel 12. února 2011 ve věku 84 let. Příčina smrti nebyla zveřejněna. Je pohřben na hřbitově Grinzing ve Vídni.

Nyní následuje několik skladeb, které byste jako fanoušci Petera Alexandera rozhodně měli znát. :-)

Ich weiss, was dir fehlt (zde v podání Andy Borga)


Pedro - Mandolinen um Mitternacht (zde Andy Borg)


Wie Böhmen noch bei Österreich war (o tom, jak to bylo krásné, když ještě Čechy patřily k Rakousku)



 


Komentáře

1 Dana Dana | 27. března 2012 v 23:22 | Reagovat

Díky! Škoda, že nás minulý režim o Petra Alexandra ochudil.

2 Petr Petr | E-mail | 28. března 2012 v 21:19 | Reagovat

Ahojky Marisol, děkuji Ti za článek. Moc se mi líbí. A líbi se mi o to, že mi je věnován. Díky moc moc. Super.

3 M. M. | 29. března 2012 v 10:06 | Reagovat

[2]: Vidím, že máš radost, já mám taky radost, tak je to fajn. :-)

4 Pavla Pavla | 11. dubna 2012 v 18:49 | Reagovat

Ahoj, stránky máš moc pěkné (klobouk dolů), tento článek taky dobře napsaný, ale přece jen mluvit u papeže o uměleckém jméně? ;-)
Jinak pokud bych já měla jmenovat německy mluvící osobnost kulturního života, která mě zaujala, byl by to Rex Gildo. Moc se o něm u nás neví a myslím si, že je to celkem škoda. :-)

5 M. M. | 13. dubna 2012 v 13:49 | Reagovat

[4]: Děkuji za pochvalu. Jsem si vědoma toho, že mluvit o uměleckém jméně v souvislosti s papežem není zdvořilé, ale nějak jsem si nemohla pomoct. ;-) Zeptám se svých známých z církevních kruhů, co o tom soudí a zda by měl papež pro tento vtip pochopení. Věřím, že ano. Jinak myslím, že si vybral moc pěkné jméno. ... A také by mě zajímalo, co si Benedikt myslí o novém filmu "Máme papeže!" :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama