...předvánoční úvaha 2012

18. prosince 2012 v 14:20 |  Na vědomost se dává...

Varování: Článek bez obalu a se stopami černého humoru
komentuje něco ze současného dění a obsahuje jednu kontroverzní vánoční píseň.



Plíživě se blíží konec roku a s ním oslavy vánočních svátků a Silvestra. Avšak letos je zde ještě jedno důležité téma, a sice konec světa. Četla jsem a slyšela o tom již mnoho - od lepších či horších vtipů po rádoby chytrá vyjádření, ze kterých by například takového člena Českého klubu skeptiků klepla pepka poté, co by si poklepal na čelo a podivil se nad tím bláznovstvím.

Přátelé, konec světa nebude. I po 21. prosinci budeme muset plnit své povinnosti, chodit do školy, do práce, vařit obědy a večeře pro rodinu, platit daně, krmit králíky a slepice a tak dál. Možná byste rádi věděli, co nám ti Mayové vlastně chtěli říct, když poté, co došli v kalendáři ke 21.12. 2012, přestali jej dál do kamene tesati. Tak já vám to povím. Je to jednoduché. Chtěli nám prostě sdělit, že po tomto datu již kalendáře nebudeme potřebovat tak zuřivě jako před tím, neboť se změní naše vnímání času. Nyní velice bazírujeme na rozdělování času na přítomnost, minulost a budoucnost. Brzy se však naučíme žít více přítomností a budeme umět lépe rozeznat, co je v životě skutečně důležité, budeme si umět se vším poradit lépe než dosud. Tím pádem budeme i veselejší a šťastnější a nikoho už žádný kalendář zajímat nebude. Budeme se zkrátka mít jak ta prasátka v žitě. To jsou moudrosti, co jsem pochytila v knize od jedné mayské šamanky a ta, uznejte, to musí mít z první ruky.

Ovšem teď jsem popsala ideální stav, ke kterému se budeme muset nějakým způsobem dohrabat a kdoví, kdy se tak stane? Zatím to vypadá všelijak. Stačí si přečíst noviny a možná se dostaví pocit, že svět je jedna velká ordinace doktora Chocholouška. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku si nedávno stěžoval, že konec světa děsí děti, které tamní odborníky přes mimozemšťany a spol. zasypávají e-maily a vyhrožují sebevraždou. (zdroj)

V Dubaji zase proběhla konference o telekomunikacích, kde se sešli pouze zástupci vlád a schůzovali o budoucnosti internetu. Odborníky sem prý nepustili a šuškali si cosi o tom, jak by se dal internet regulovat a cenzurovat v čele se skvostným návrhem na zpoplatnění přístupu na zahraniční stránky. Ale já tady o tom plácám a vlastně nic pořádného nevím. Přečtěte si to raději sami. (zdroj) Na další znepokojivou zprávu jsem narazila dnes. Slovenský arcibiskup byl prý posedlý. (zdroj) To už je tedy silná šťáva, ale těžko říct, jak to s těmihle věcmi vlastně je, protože v Itálii například už zřídili horkou linku proti temným silám. Vážně. (zdroj)

A aby toho nebylo málo, přišel minulý týden tatínek z dílny a s očima navrch hlavy vykládal, že v rádiu právě hráli písničku, kde se zpívalo "Štědrý večer nastal, když jsem doma chlastal." Já už ji dávno znala, protože mě na ni laskavě upozornil můj drahý bratr. Nazpíval ji umělec toho jména Xindl X, což je děsně legrační, protože moje prababička nadávala do ksindlů, když se jí něco nepovedlo. Nicméně melodie je to hezká a text prostě ze života. Dovedu si představit, že spousta lidí může mít z moderního pojetí Vánoc stejný pocit jako pan Xindl. A rovněž předpokládám, že tento song postupem času zlidoví.

Nyní již zanechám planého plkání a jdu pokračovat v pečení cukroví. Pustím si k tomu vánoční CD Semina Rossiho a budu se mít dobře. A doufám, že i vy.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama