Heino

11. října 2013 v 15:37 |  NĚMECKO

Když jsem byla malá, jezdívali k nám na dovolenou známí z Německa - Hermann a Selma. Vozili spoustu dobrot a občas nějakou kazetu s lidovou hudbou. Na jedné - je to nějaký mix interpretů - je písnička Schwarze Barbara. Patřila k mým oblíbeným, protože je tam všechno dobře slyšet a já měla radost, že jí rozumím. Myslela jsem, že ji zpívá nějaký Herkules - soudě podle toho silného, úžasného, zvučného hlasu - a po letech jsem zjistila, že je to hubeňoučký Heino s blonďátými vlásky! Nechtělo se mi tomu věřit.


Heino (*1938) se narodil v Düsseldorfu (spolková země Severní Porýní - Westfálsko). Jeho tatínek Heinrich Kramm, povoláním zubní lékař, padl v roce 1941 v druhé světové válce. Rodina - tedy maminka Franziska, dcera Hannelore a syn Heino - byla evakuována z Porýní do Pomořanska a domů se vrátili až v roce 1945. Franziska dělala všechno proto, aby se jejím dětem vedlo v těchto těžkých časech co možná nejlépe. Pracovala ve dne v noci, aby mohla Heinovi splnit jeho velké přání: chtěl totiž harmoniku, kterou vídal každý den ve výloze jednoho obchodu cestou do školy. Tolik peněz najednou ale vydat nemohla, tak ji pořídila na splátky.

Heino se chtěl stát muzikantem, ale dal na přání maminky a nejdříve se vyučil - voňavému řemeslu pekařskému a cukrářskému. Když měl volno, věnoval se hudbě a jeho mistr si brzo všimnul, že tenhle kluk rozhodně líp zpívá než peče. Výuční list ale taky zužitkoval: v roce 1966 si otevřel radniční kavárnu v městečku Bad Münstereifel. To už měl nakročeno ke slibné kariéře. V té době ho totiž objevil zpěvák Ralf Bendix. Heino tehdá vyhrával se svojí skupinou na nějaké módní přehlídce. Ralf byl fascinován jeho hlasem a zeptal se ho, zda by nechtěl nahrát desku. Heinovi se tak splnil sen prakticky přes noc, neboť jeho písnička Jeneseits des Tales se okamžitě stala hitem.

Jeho kariéra prý byla na vrcholu v polovině sedmdesátých let, kdy vznikly písničky Die schwarze Barbara a Blau blüht der Enzian, se kterou Heino vystupoval ve stejnojmenném filmu. Od sedmdesátých let nosí Heino na veřejnosti černé sluneční brýle, které se spolu s blond vlasy staly jeho poznávacím znamením. Ty brýle však nejsou promyšleným reklamím tahem, nýbrž důsledkem jeho onemocnění (Basedowova choroba). Od místa svého bydliště dostal Heinz Kramm alias Heino speciélní občanský průkaz, na kterém je vyfocen s brýlemi. Kvůli svému vzezření je i terčem četných parodií. Sám ze sebe si ale také umí udělat legraci. Tohle je obrázek z jeho oficiální stránky:


Heino má za ženu Hannelore, která je herečkou a je jeho třetí manželkou. Bydlí spolu v Bad Münstereifelu v nějaké historicky cenné chatrči. Do roku 2012 provozovali radniční kavárnu na náměstí, teď je kavárna v tom historickém domě a jmenuje se Heino Café. "Heino" znamená "Jindra" a tento pán je v Německu bezpochyby nejznámějším nositelem toho jména. V Anglii to pak je Harry Potter a v Bad Tatzmannsdorfu je to určitě Jindra Beránek. Ale to je zase jiná pohádka. Nyní si poslechněme něco hudby: předně tu máme "Modře kvete hořec" - to je úžasná rostlina, nemyslíte?, hlavně ta barva... a dále je tu Rosamunde - při obou ho doprovází André Rieu s orchestrem Johanna Strausse - velkolepé!



 


Komentáře

1 Jana Novotna Jana Novotna | E-mail | 4. srpna 2014 v 20:22 | Reagovat

Na Heinovych pisnickach jsem vyrostla a porad je moc rada posloucham. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama