Srpen 2015

Karel Richard Marinov

27. srpna 2015 v 14:33 ČESKÉ ZEMĚ a SLOVENSKO

Tohoto milého pána jsem viděla poprvé v televizi Šlágr. Taky jste ho viděli? A slyšeli?

"Narodil jsem se 6. 8. 1967 v Krnově. Již jako malý kluk jsem se toužil stát profesionálním zpěvákem. Sice nemám žádné pěvecké školy, ani konzervatoř, ale za svůj život jsem absolvoval mnoho kurzů zpěvu a naučil se několik technik zpívání uvolňující přirozený hlas. Od dětství jsem se učil hrát na akordeón a zpíval lidové písně. Mou největší školou byl samotný život. Zpíval jsem v dechovém orchestru Vřesovanka, ve vojenské kapele Hrušovanka, v tanečním orchestru Sokrat a v orchestru Václava Hybše. V rámci sebepoznávání jsem potkal paní Petru Schwabe, která ve mně objevila schopnost harmonizovat za pomoci alikvótně-intuitivního zpěvu. Je to technika zpívání různě vysokých tónů, které svojí vibrací příznivě působí na naši psychiku i na orgány v našem těle a uvolňují tlak, stres a napětí. Dokáže zklidnit a celkově zharmonizovat. Tuto techniku zpívání a její vibraci znali již naši dávní předkové, egyptští kněží, tibetští lámové a šamani."


Erst ein Cappuccino

16. srpna 2015 v 15:24 Nejznámější písně

"Cappuccino je původem italský kávový nápoj, který se skládá z 1/3 espressa (20-30ml), 1/3 mléka a 1/3 mléčné pěny. Podává se v širších porcelánových šálcích." Kdo by tuhle dobrotu mohl nemít rád. A písnička o kapučínu? Tu mi nejprve přiblížili Eva a Vašek, to už je hodně dávno. Pak jsem zjistila, že patří do repertoáru germánské bohyně Kristiny Bach a letos je na světě už dvacátým pátým rokem; tedy ta písnička, ne Kristina. Text napsal Erich Offierowski, na hudbě se s ním podílel Jean Frankfurter. Moc šikovní pánové, seznam jejich skladeb je omračující. Českou verzi můžete slyšet v podání Dua Adamis, slovensky vám ji zazpívá Black Band, a kdybyste měli chuť na roztomilé holandské chrochtání, tak je tu Christel a Frank Galan.


Zdroje:

Pedro - Mandolinen um Mitternacht

2. srpna 2015 v 16:55 Nejznámější písně

Mandolíny o půlnoci nás připravily o spaní,
někdo lozí po ulici a hejká bez ustání

Mandolíny o půlnoci, tak to jde už čtvrtej den,
každej už ho zná a každej se mu vysmívá,
ale on se nevzdává

Pedro, Pedro, ne ne ne ne ne ne
ne ne ne ne ne ne nech nás bejt...


...to je kousek mého vlastního překladu veselé letní písničky z roku 1973 o Pedrovi, který hrál v noci na ulici na mandolínu kvůli nešťastné lásce. Vypravěč onoho příběhu jej prosí, ať toho nechá, že to nemá smysl, ale Pedro řve každou noc. Vypravěč nám sděluje, že už ho málem usmrtil, a vyhrožuje mu, že na něj zavolá policajty, ale nic nepomáhá. Z kontextu tak nějak vyplývá, že Pedro při hledání své lásky obtěžuje i jeho milou, ráno telefonuje a večer zpívá na balkóně. Hudbu složil Ralph Siegel, slova napsal Peter Sebastian. Po Peteru Alexandrovi to zpíval kde kdo a mně se velmi líbí tato verze: