Září 2015

Black Band

8. září 2015 v 16:58 ČESKÉ ZEMĚ a SLOVENSKO

Vypráví se u nás půvabná historka, jak kamarádka mojí babičky kdysi v minulém století šla na velmi časnou novoroční procházku. U cesty uviděla svého křestního kmotra, jak se tam nedůstojně válí unaven po silvestrovské oslavě a se slovy: "kmotříčku, kmotříčku, já vám pomůžu" ho tahala z příkopu. Proč jsem si na ni vzpomněla právě teď? Protože Peter Paulík ze skupiny Black Band mi taky jednoho kmotříčka připomíná. Když Peter zrovna nezpívá a nehraje na kytaru, nebo jinde nepracuje, moderuje v televizi Šlágr Písničky na přání nebo jiné pořady.


Dalšími členy této slovenské kapely jsou Jana Apolenová (zpěv), Pavel Kurhajec (klávesové nástroje, kytara, zpěv) a jejich velitel Peter Apolen (saxofon, klávesové nástroje, zpěv) - tyhle detaily vím proto, že jsem si nedávno koupila všechna jejich cé dé, ježto jsem se usnesla, že hlasy těch zpěváků jsou pro mě fascinující. Začalo to, když jsem uslyšela "tu no llores mi querida, tu no llores por favor". Španělština je hudba pro mé uši. A ten pán to umí přednést tak dojemně...


Nyní si rozšíříme své obzory a přečteme si něco ve slovenštině. Sice už to není úplně pravda, ale donedávna to tak bývalo: "Korene vojenskej hudby v Bratislave siahajú až do začiatku 19. storočia, kedy na území mesta pôsobila Hudba Cisárskeho a kráľovského 72. pešieho pluku. Funkcia vojenskej hudby sa za celých takmer 200 rokov nezmenili. V prvom rade to bolo a je zabezpečenie vojenských protokolárnych aktivít - vojenské nástupy, slávnostné zhromaždenia, pietne akty kladenia vencov, výchovné koncerty a vo všeobecnosti reprezentujú armádu na verejnosti. V roku 1993 sa Vojenská hudba Ozobrojených síl SR Bratislava stala aj hudbou prezidenta SR a odvtedy je neoddeliteľnou súčasťou slávnostných ceremoniálov prezidenta Slovenskej republiky a ním prijímaných predstaviteľov štátov a vlád a ďalších ústavných právomocí. Vojenskej hudbe OS SR Bratislava velí a diriguje major Peter Apolen." (http://letiskopresov.mil.sk/)


Natalia Oreiro

8. září 2015 v 16:57 Světadíl AMERICKÝ


Stejně jako Semino Rossi přesídlil z Argentiny do Rakouska a Rosanna Rocci z Itálie do Německa, přestěhovala se Natalia Oreiro (*1977) z Uruguaye do Argentiny. Tato zpěvačka s okouzlujícím hlasem a herečka s výrazným komediálním talentem je u nás známá především díky telenovele Divoký anděl. Se svojí sestrou Ariadnou založila módní značku Las Oreiro a s manželem Ricardem má syna Merlína. Písničky z jejího prvního alba mě tak zaujaly, že jsem si dokonce i přečetla, kdo je napsal, což jsem do té doby nedělala. Většinu vytvořili Fernando Lopéz-Rossi a Pablo Durand. Příběhy z těch písniček ráda poslouchám znovu a znovu. A některé moudrosti si musím připomínat každý den. Hay que tener valor. Je třeba mít odvahu.




Stadlshow

3. září 2015 v 16:31 TV pořady a filmy

Autentický, překvapivý, emocionální!
Tak zní heslo pořadu, který od září 2015 nahradí starý dobrý Musikantenstadl.

"V popředí této nové hudební podívané stojí radost z hudby a muzicírování obecně, stejně jako živá hudba, emoce, tradice a obyčeje, překvapení, talenty, nové objevy, hity a hvězdy. Novými hudebními těžišti tohoto pořadu jsou nová lidově-hudební scéna, pop zpívaný v nářečí a speciálně-exkluzivní hudební momenty! "Die neue Stadlshow" budou prezentovat Alexander Mazza a Francine Jordi. Francine bude také navštěvovat regiony a lidi ve třech zemích: Rakousku, Německu a Švýcarsku, bude vyprávět jejich příběhy a tak vytvářet spojení s live-show." (Jako kdyby tohle v Musikantenstadlu nikdy nebylo.)

Jo, mohla jsem to přeložit volně a nedoslovně, ale to by nevyznělo tak velkolepě, jak autoři původního textu zamýšleli. Kochejte se krásou okřídlených germánských souvětí. A pokračujeme:


"12. září 2015 je to tady! Francine Jordi a Alexander Mazza poprvé představí Stadlshow živě z Offenburgu. Nová hudební show skládá účet aktuálním trendům a nasazuje nové impulzy: lidová hudba (volkstümliche Musik) a šlágr (Schlager) spojují generace, města a země, stejně jako tradici a modernu. Zvláštní důraz je kladen na novou lidovou hudbu (neue volkstümliche Musik). V každé show navštíví Francine Jordi příslušný hostitelský region, ukáže jeho zajímavosti, představí místní kuchyni a lidi. Francie Jordi představuje to nejlepší z hudební scény a Alexander Mazza patří k předním moderátorům v německé televizi."

Tolik tedy oficiální zdroje k této věci. Až proběhne první díl, povím vám, co si o tom myslím já. Nebo radši ne. Vzhledem k tomu, že mi televizní marketingoví experti sebrali můj čtvrtletní příděl Andy Borga, nejspíš by to nebylo pěkný čtení.

* * *

Po odvysílání prvního dílu 12. září 2015 přinesla média tyto zprávy:

"Bez velkého baviče Andy Borga chybí té show duše. ... Co se k čertu stalo s Musikantenstadlem? Jmenuje se teď Stadlshow, ale vlastně je to podfuk, levný reklamní trik, jaký průmysl rád používá, tak jako to udělal třeba s čokoládovou tyčkou, která se dřív jmenovala Raider a dneska je to Twix. ... Teď jsou tu dva moderátoři, kteří musí nahradit muže, o kterém stále nevíme, proč vlastně musel odejít. Neboť Andy Borg, to člověk musí uznat, i když volksmusik neposlouchá, patřil k Musikantenstadlu jako Thomas Gottschalk k "Wetten, dass...?" ... "Jaká je nálada v Offenburgu?" zeptal se moderátor Alexander Mazza. Následoval zdvořilý potlesk. ... Obličeje přicházely a odcházely a po sto pěti minutách byl člověk tak unavený, že by televize klidně mohla vysílat záběry z akvária. ... Hezké, ale nudné. Kdo se na to bude dívat? / Komentáře pod článkem: Tahle show má s Moikovým Stadlem jen málo společného. Co mají ti dva moderátoři, co Andy Borg neměl? Přiveďte ho zpátky! ... Já se na to nedíval, ale mojí máti se to líbilo. Takže jsem spokojenej. ... Andy Borg si musel rvát vlasy, když to viděl. ... Nikdy jsem nebyl fanoušek Musikantenstadlu, ale Andy Borg je dobrý bavič a jsem si jistý, že ti z televize toho budou dříve nebo později litovat. Nedivil bych se, kdyby noví moderátoři poslali sledovanost do kopru. Tohle upřednosťňování mládí je pro mě nepochopitelné, lidi nad padesát přece nepatří do starého železa. A že se na to bude v sobotu večer dívat víc mladých? Myslím, že to udělá jen málo z nich. ... Nejsem fanoušek Stadlu ani Andy Borga, ale on je tak o tři třídy výš než tito moderátoři. Je to ostuda, jak s ním vyběhli. Přiveďte ho zpátky! ... Mně bylo už před vysíláním jasné, že se tady spustí mohutná vlna kritiky, no, to s sebou změny přinášejí. Starý Stadl mi připomínal dětství, večery s rodiči u televize. Přestože však budeme na starou show dlouho vzpomínat, ta nová má taky potenciál a po pár dílech budeme ten pořad s novými moderátory milovat."*)

První díl Stadlshow vidělo 2,46 milionu diváků. Nejmenší sledovanost Musikantenstadlu (právě kvůli poklesu sledovanosti se rozhodli jej reformovat) byla 3,79 mil. Rozdíl: -1,33 milionu diváků pro první Stadlshow.**)

"Starý Musikantenstadl nezemřel na to, že by lidový šlágr už nebyl populární. Naopak: zemřel, protože byl populární příliš."***)