Dušičky

31. října 2016 v 11:44 |  Trocha zeměpisu a kulturního dědictví

Vzpomínám na spolužačku, která si jednou naoko vážně stěžovala, že "na moje narozeniny dycky chodíme na hřbitov". Bylo to velmi legrační, protože u toho házela ublížené pohledy na všechny strany a frkala jak německý boxer u sousedů za plotem.

Ano, v prvních listopadových dnech navštěvujeme hřbitovy častěji než jindy, nosíme tam věnce z jehličí a zapalujeme spousty svíček. V tichosti uctíváme všechny svaté 1. listopadu a vzpomínáme na zesnulé 2. listopadu. Lidová řeč označuje tento svátek jako Dušičky. A dál? Řekla jsem si, že potřebuji vědět víc, než jen to, že "je potřeba odnýst věnec na hřbitov". Přečetla jsem hodně, ale stejně z toho nejsem moudrá. Celou věc si vysvětluji takhle:

Listopadové svátky mají kořeny v době před třinácti staletími a možná ještě dál. A to už je moooc dávno, takže kdo ví, jak to skutečně bylo... Keltové oslavovali v noci z 31. října na 1. listopadu konec roku. Věřili, že duše zemřelých se v tento čas vracejí na tento svět a může dojít k setkání živých s mrtvými. Zapalovali ohně a svíčky, aby světlo bytostem z onoho světa ukazovalo cestu. Katolíci z Irska, země starých keltských tradic, přivezli svátek do Ameriky a v průběhu staletí se vyvinul Halloween, jak jej známe dnes. Název se prý odvozuje od anglického All Hallow´s Eve - předvečer Všech svatých.



Kdysi dávno, snad už ve čtvrtém století, se jeden den v květnu slavil svátek všech mučedníků a světců. V devátém století papež Řehoř IV. přesunul svátek na 1. listopad. Podle jedné z teorií to bylo proto, že to byl začátek keltského roku a zároveň obřadní den, kdy tito pohané uctívali své mrtvé. Ovečkám bylo asi potřeba nabídnout něco podobného, aby se nesplašily a nepřešly na jinou víru.

Prvního tedy křesťané uctívají všechny svaté a 2. listopadu dostali za úkol modlit se za spásu duší zemřelých. S tím nápadem prý přišel na konci desátého století Odilo, opat v klášteře v Cluny, který se tím rovněž snažil odvrátit pozornost od pohanských obřadů. Od dvanáctého století je pak vzpomínka na všechny zesnulé katolickým svátkem, který se postupně rozšířil po celé západní církvi.

Věřilo se, že duše v noci vystupují z očistce (kde se kají za své pozemské hříchy), aby si na chvíli odpočinuly od utrpení. Lidé navštěvovali hroby svých zemřelých a přinášeli pečivo jako dar, což je symbolický pozůstatek dávných hostin za mrtvé. Ano, některé kultury totiž ve výtvarném umění zobrazovaly nebožtíka jako účastníka své vlastní pohřební hostiny. A někde pozůstalí dodnes pořádají na hřbitovech pikniky - bylo by přece nezdvořilé nacpávat se o svátcích doma, nebožtík by se mohl cítit odstrčený.

V tento čas se peklo speciální pečivo. Na svátek Všech svatých to byly zkřížené pletence, kterým se říkalo kosti svatých. Další den to byly tzv. dušičky - pečivo zadělávané mlékem, plněné povidly nebo mákem. Mohly to být velké rohlíky, bochánky, věnečky... Lidé to napekli sami nebo kupovali od pekařů na hřbitově a kromě nebožtíků tím obdarovávali pocestné, žebráky u kostela, chudé lidi v obci a koledníky.

Netušila jsem, že existovala i dušičková koleda. Ale to pečivo mě zaujalo. A tak jsem běžela do domácích potřeb, abych si koupila nové vykrajovátko a... upekla jsem sušenky ve tvaru kostí. Jak půvabné! Brácha ochutnal a prohlásil: "Jsou tvrdý jako kost." Jsou, proto si musí pár dní odpočinout v hezké plechové dóze. Babička vyrobila spoustu věnců, naložili jsme je do auta a po dva dny je rozváželi. Prvního a druhého pojedeme zase; zapálit další svíčky a prohlédnout si, jak svoje hrobky našlechtili ostatní. Brácha se vždycky jakože dlouho rozmýšlí, jestli se té jízdy bude účastnit a já mu řeknu: "Nejít na hřbitov o svátcích je jako ukázat na předky dlouhej nos, a to předkové neradi!" Tak pojedeme všichni, pak se vrátíme, uvaříme čaj a sníme ty kosti.

Přemýšlela jsem o výběru hudby pro tyto dny. Co se hodí k tématu? No, v příbězích o Harry Potterovi hrávaly na mejdanu v předvečer Všech svatých Sudičky. Jejich CD asi neseženu, ale co třeba Andy Borg, když má narozeniny 2. listopadu? Mimochodem, předvečer Všech svatých si získal oblibu i u nás. Dočetla jsem se, že určité procento mládeže se v tento den rádo převlíká za strašidla a vyrábí hrůzu nahánějící cukrátka, která pak konzumuje při sledování hororových filmů v obýváku vyzdobeném kostlivci, netopýry a vydlabanými dýněmi. Na tohle já nejsem, mně stačí ty sušenkový kosti, ale Vatikán a experty z IAE to dráždí. :-)

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama