Únor 2017

Heißmann & Rassau

21. února 2017 v 14:00 Kdo je

Tihle dva chlapíci mají hodně společného. Oba pochází z města Fürth (nachází se v Bavorsku, přesněji v oblasti zvané Franky) a jsou na to velmi hrdí. Od dětství se zajímají o divadlo a pěstují humor. Účinkovali ve Státním divadle v Norimberku v operetě Netopýr a v muzikálu My Fair Lady. Volker Heißmann (*1969) rád zpívá písničky ve stylu Franka Sinatry a Deana Martina. Martin Rassau (*1967) je rovněž televizním moderátorem na stanici BR a vyšla mu knížka Das Leben ist kein Fleischsalat. V roce 2000 společně natočili filmeček 6 auf See.

Poprvé spolu Volker Heißmann a Martin Rassau vystupovali jako komické duo ještě ve škole v roce 1983. O sedm let později z nich už byli profesionálové. Měli úspěch, a tak si zakrátko otevřeli divadýlko Kleine Komödie pro 280 diváků v Norimberku. A v roce 1998 si splnili sen, když v rodném městě Fürth ve zchátralém historicky významném domě Berolzheimerianum založili větší divadlo Comödie Fürth.

Kořeny jejich úspěchu leží především v neotesaném humoru, který pronáší ve franckém nářečí, a v rozdělení rolí. Heissmann ztvárňuje nepříliš duševně čilé a naivní dobráčky, Rassau je arogantní chytrák. Oblíbeným kusem z jejich repertoáru je scénka Essn für ann čili variace na známý Dinner for One.

Lidový a církevní rok 2017

4. února 2017 v 16:40 Trocha zeměpisu a kulturního dědictví

Předkové nám v kalendáři zanechali mnoho dnů, které mají zvláštní náplň a doporučuje se je oslavit. Dnes už možná ani nevíme, proč si je připomínáme. Já to vědět chtěla, proto jsem se vydala po těch stopách do minulosti. Život předků byl prostší než život moderního člověka a byl více spjatý s přírodou a vírou. Lidé si více všímali, co se v přírodě děje a to dávalo důvod k mnohým oslavám. Jedlo se, pilo, tancovalo a chodilo se na koledu. Církev se snažila dávat lidové zábavě jakýsi vyšší smysl náboženský, usměrňovat lidi a přitáhnout je do kostela. Ale znáte lidi, moc si z toho nedělali. A věděli jste, že všechny naše velké křesťanské svátky připadají na dny, které připomínají významné pohanské obyčeje? Je to prý proto, aby je překryly a vytlačily. Jak mazané, že? Pojďme se nyní podívat, co je letos třeba oslavit, o čem rozjímat a nad čím se dojímat - a proč vlastně:

čtvrtek 2. února: HROMNICE /UVEDENÍ PÁNĚ DO CHRÁMU/ - 40 dnů po narození Ježíše jej přinesli Marie a Josef do jeruzalémského chrámu, aby ho zasvětili Bohu. Za starých časů se žehnaly svíčky (hromničky), které se pak zapalovaly jako ochrana před bouřemi a živelnými katastrofami.
pátek 3. února: SV. BLAŽEJ - svatoblažejské požehnání nemocným s bolestmi v krku (studené počasí často přinášelo nachlazení)
pondělí 6. února: SV. DOROTA - hrály se hry o svaté Dorotě, účinkující s nimi obcházely chalupy od Nového roku až do konce února, byla to jistá forma koledy a účinkující bývali odměňováni
sobota 11. února: PANNA MARIE LURDSKÁ - připomínáme si její zjevení v Lurdech roku 1858
úterý 14. února: SV. VALENTÝN - patron mladých lidí a jejich lásky. Na konci středověku se jeho svátek hojně slavil ve Francii. Valentinská blahopřání se stala módou na přelomu 18. a 19. století. Ve 20. století přispěl k rozšíření oslav americký reklamní průmysl.
MASOPUST - není církevním svátkem, avšak řídí se termínem Velikonoc. Zahrnuje období od 7. ledna do začátku velikonočního půstu. Jeho oslavy (masopustní průvody, hostiny, zábavy, karnevaly) se soustřeďovaly do několika dnů před popeleční středou. Prvním dnem těchto oslav byl:
čtvrtek 23. února: TUČNÝ ČTVRTEK - jíst a pít se má co nejvíce, aby byl člověk celý rok silný
sobota 25. února a neděle 26. února: V sobotu a neděli po tučném čtvrtku se pořádaly taneční zábavy, které mnohdy končily až v pondělí ráno. Jednalo se o tancovačky pro svobodnou mládež, pro ženaté muže a vdané ženy (mužovský bál), babské bály pro ženy, masopustní plesy pro lepší společnost (v Praze tzv. reduty), cechovní a spolkové zábavy.
úterý 28. února: MASOPUSTNÍ ÚTERÝ - vrchol masopustu, průvody maškar, masopustní koblihy a jiné dobroty. Večer bývala muzika v hospodě, tancuje se a zpívá až do půlnoci. Pak zatroubil ponocný, zábava skončila. Někdy se ještě pochovávala basa jako symbol muziky, která musí o postních dnech mlčet.


POSTNÍ DOBA - trvá 40 dnů (bez šesti neděl, které se do půstu nepočítají, i když se tak jmenují). Je to příprava na oslavu Velikonoc, křesťan by měl páchat půst a duchovní očistu (litování hříchů, studium evangelia, oproštění se od marnosti; konání dobrých skutků). Nepořádaly se zábavy ani svatby. Postní jídla: ryby, luštěniny, brambory, ovoce, zelenina, chléb, nemaštěné obilné kaše dochucené bylinkami, ovocem nebo medem, polévky bez masového vývaru. (Jinak věřící dodržují po celý rok jako postní den pátek.)
středa 1. března: POPELEČNÍ STŘEDA - začátek postní doby. Kněz dělá věřícím na čele křížek z popela (popelec) jako připomínku pomíjivosti pozemského života. Po mši chodívali muži do hospody na skleničku "spláchnout popelec". "Z lidových názvů Černá, Bláznivá či Škaredá středa je patrná nálada konce masopustu, kdy měli lidé kocovinu nebo potíže z přejedení."
neděle 5. března: 1. NEDĚLE POSTNÍ - také "Černá", protože během půstu se nosily tmavé šaty. "Liščí" - protože se pekly postní preclíky pro děti, schovávaly se v zahradě a dětem se vykládalo, že je tam ztratila liška.
neděle 12. března: SV. ŘEHOŘ - učitelé a žáci chodívali na řehořskou koledu, přáli zdraví a štěstí, dostávali jídlo a peníze. Na venkově se začínala připravovat pole na jarní výsev. Mládež procházela s hudbou vesnici od domu k domu, přála dobrou úrodu, zdravý dobytek a dostatek jídla, za to dostávala výslužku.
neděle 12. března: 2. NEDĚLE POSTNÍ - "Pražná", protože se jedlo jídlo zvané pražmo (nezralé obilné klasy upražené v peci, někdy ještě rozvařené na kaši s medem a sušeným ovocem)
neděle 19. března: 3. NEDĚLE POSTNÍ - "Kýchavná"
úterý 21. března: JARNÍ ROVNODENNOST
sobota 25. března: ZVĚSTOVÁNÍ PANNĚ MARII - Marii se zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že se jí narodí syn Boží
neděle 26. března: 4. NEDĚLE POSTNÍ - "Růžová", "Družebná"
Poslední neděle v březnu - začátek letního času 2:00>>3:00


sobota 1. dubna: APRÍL - den žertování a škodolibosti. Den, kdy bylo možno vysmívat se vládcům a úředníkům.
neděle 2. dubna: 5. NEDĚLE POSTNÍ - "Smrtná" - Na mnoha místech se vynášela Smrt, která představovala zimu. Obřad přivolával jaro, lidé žádali o dobré počasí pro novou úrodu.
neděle 9. dubna: 6. NEDĚLE POSTNÍ - "Květná" - Vzpomínka na Kristův příjezd do Jeruzaléma na oslu. Obyvatelé mávali palmovými listy. V kostele se nechávaly požehnat větvičky jívy nebo jiných stromů. Měly chránit dům i pole před katastrofami a neúrodou, a lidi před nemocemi. Dávaly se ve světnici za křížky a svaté obrázky. K požehnání se nosily i celé kytice větví zdobené stuhami, vejci a ořechy.
VELIKONOCE - slaví se první neděli po prvním jarním úplňku (pohybují se tedy mezi 22.3. a 25.4.). Je to připomínka ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (také oslava příchodu jara - nového života). Tyto události se staly v době židovského svátku pesah (vzpomínka na útěk Židů z egyptského zajetí), který se určoval podle chodu Měsíce. Název je odvozen od "Velké noci" = noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání.
→ PAŠIJOVÝ TÝDEN (také SVATÝ či VELIKÝ) - připomíná poslední dny Kristova života, ukřižování a vzkříšení.
pondělí 10. dubna: MODRÉ (ŽLUTÉ) PONDĚLÍ - podle lidových zvyků se uklízelo před Velikonoci.
úterý 11. dubna: ŠEDIVÉ ÚTERÝ - speciálně v tento den se vymetaly pavučiny.
středa 12. dubna: ŠKAREDÁ STŘEDA - Jidáš se prý škaredil na Ježíše. Také SMETNÁ STŘEDA - vymetání komínů. Po zimě trval důkladný úklid usedlosti několik dní a měl končit právě ve středu. Večeře bývala bohatší, protože za dveřmi byl velkopáteční půst.
čtvrtek 13. dubna: ZELENÝ ČTVRTEK - zvony naposledy zazvonily a "odlétly do Říma". Jejich zvuk se nahrazoval řehtačkami, se kterými rámusily děti po vsi ráno, v poledne i večer i v pátek a v sobotu. Při poslední obchůzce dostávaly vejce, sladkosti i mince.
pátek 14. dubna: VELKÝ PÁTEK - nejtišší den v roce, konaly se jen bohoslužby slova, nehrály varhany, nezpívalo se. Přísný půst, málo se mluví. Den plný pověrečných zákazů. Otevírají se brány k pokladům.
sobota 15. dubna: BÍLÁ SOBOTA - název odvozen podle bílého oblečení katechumenů, kteří se v postní době připravovali na křest. Opět zní zvony. Svěcení ohně - tento obřad zahajuje slavnost Vzkříšení. Konala se procesí ulicemi města se sochou Ježíše.
neděle 16. dubna: 1. NEDĚLE VELIKONOČNÍ /také SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ, VZKŘÍŠENÍ, BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ/ - slavnostní mše, papežovo požehnání Urbi et orbi, žehnání velikonočních pokrmů (beránek, mazanec, vejce, víno).
pondělí 17. dubna: VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ /také ČERVENÉ PONDĚLÍ - podle nejstaršího způsobu barvení vajen načerveno/ - Ke dni se neváží žádné církevní oslavy. Nejstarší záznamy o mrskání proutky (pomlazování) pochází z konce 14. stol. Tehdy se šlehali všichni navzájem a považovali to za dobrou zábavu. Konají se kolední obchůzky s říkankami, za něž náleží odměna. Ve městech také rodinné pěší výlety a pikniky v přírodě. V Praze se konaly slavnosti a poutě (Emauzská pouť, ševcovská slavnost Fidlovačka).
neděle 23. dubna: 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
pondělí 24. dubna: SV. JIŘÍ - společné slavnostní vyhánění dobytka na pastvu po zimě; také odvádění daní vrchnosti.
neděle 30. dubna: 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
neděle 30. dubna: FILIPOJAKUBSKÁ NOC - od soumraku 30.4. do úsvitu 1.5. Je to hlavní doba v roce, kdy se naplno projevuje činnost čarodějnic. Lidé se před nimi různými úkony snažili ochránit svůj dům a dobytek. Báli se temných sil, proto vůbec nevylejzali z baráku. Kromě toho v době, kdy bylo upálení trestem, by si nikdo nedovolil provozovat takovou zábavu s figurínou čarodějnice na hranici, lidi z toho měli hrůzu. Pálení ohňů bylo od středověku typické pro letní slunovrat. Pálení čarodějnic bylo později spíše ironickou připomínkou "starých časů".


pondělí 1. května: 1. MÁJ - stavění máje, nechávala se stát až do svatodušních svátků. Pak se konaly slavnosti při kácení máje → studentské majálesy, baráčnické zábavy. Den mezinárodní solidarity dělníků → lidové veselice podobné poutím (1. pol. 20. stol.) a prvomájové průvody (2. pol. 20. stol.)
neděle 7. května: 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
sobota 13. května: PANNA MARIE FATIMSKÁ - připomínáme si její zjevení skupince dětí ve Fatimě roku 1917.
neděle 14. května: 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
neděle 21. května: 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
čtvrtek 25. května: NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ (40 dní po Vzkříšení, slaví se vždy ve čtvrtek) - Vzkříšený Ježíš se naposledy zjevil apoštolům v tělesné podobě a záhy vystoupal k nebi.
neděle 28. května: 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ


LETNICE - jedná se o čtyři významné křesťanské svátky, a sice Nanebevstoupení Páně, Seslání Ducha svatého, svátek Nejsvětější trojice a Boží tělo. Letnicové zvyky: čištění studánek, obchůzky královniček, obcházení mezí, vyhánění dobytka na vzdálenější pastviny, jízdy králů.
neděle 4. června: SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO (také LETNICE, SVATODUŠNÍ SVÁTKY) - sedm týdnů po neděli Vzkříšení. Apoštolové získali duchovní síly šířit nové učení, poté co bezradně přemýšleli na schůzi v Jeruzalémě při oslavě židovských letnic. Domem se prohnal silný vítr, vyšlehly plameny a oni náhle věděli, jakými slovy vyprávět lidem o Ježíšově oběti. Výzdoba kostela se spoustou zelených ratolestí a květin. Slavnostní oběd, poté taneční zábavy.
neděle 11. června: SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (slaví se týden po Seslání Ducha svatého)
čtvrtek 15. června: SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ (také BOŽÍ TĚLO) - slaví se ve čtvrtek po Nejsvětější trojici; slavnostní mše, procesí.
středa 21. června: LETNÍ SLUNOVRAT
sobota 24. června: SV. JAN KŘTITEL / SVATOJÁNSKÁ NOC - do rostlin vstupují kouzelné síly, byliny natrhané o této noci mají silnější účinek. Trhají se v předvečer svátku sv. Jana nebo časně ráno před svítáním, využívají se v lidovém léčitelství. V noci se otevírá zem a vydává své poklady. Rostliny (především kapradí) propůjčují lidem kouzelné schopnosti. Pálení svatojánských ohňů.


čtvrtek 20. července: SV. MARKÉTA (dnes se slaví 13.7.) - začínaly žně ( s modlitbou a požehnáním kněze). "Svatá Markéta hodila srp do žita." (Obilí se sklízelo srpem až do konce 18. století.)
sobota 22. července: SV. MAŘÍ MAGDALENA - druhý možný začátek žní. Někde se ovšem snažili žně do tohoto dne dokončit, protože se očekávala změna počasí a příchod deště (slzy Maří Magdaleny).
DOŽÍNKY - dokončení sklizně obilí. Slavnost typická pro kraje, kde bylo obilí hlavním zdrojem obživy. Sklizeň byla nejdůležitější hospodářskou událostí roku, proto se hodně slavila (jako poděkování za dobrou úrodu). Předávání dožínkového věnce vrchnosti nebo správci panství a další zvyky. Obdobně se v září slaví ukončení sklizně vína - vinobraní.
úterý 25. července: SV. JAKUB VĚTŠÍ (apoštol) - popraven shozením z jeruzalémských hradeb => lidový zvyk "shazování kozla" z kostelní věže či městské brány za účasti zástupu lidí a hudby


sobota 23. září: PODZIMNÍ ROVNODENNOST
čtvrtek 28. září: SV. VÁCLAV - od tohoto dne bylo možno začít pást dobytek na strništích v rámci obecního katastru, což bylo důvodem k malé oslavě
POSVÍCENÍ /HODY/ - podzimní oslavy dobré úrody (průvody, hostiny, tanec). Církev se snažila tyto oslavy zařadit do liturgického roku a dát jim zbožnější náplň. Tak vznikla idea konat posvícení podle data vysvěcení místního kostela - neujalo se. Posvícení se slavilo často o svátku sv. Havla nebo sv. Martina, ale i v jiné dny. Nařízení z roku 1787 povolovalo poddaným slavit jen jedno posvícení v roce, a to 3. říjnovou neděli kolem svátku sv. Havla, odtud název Havelské /Císařské/ posvícení.
neděle 15. října: HAVELSKÉ POSVÍCENÍ
neděle 29. října: poslední říjnová neděle, začátek zimního času 3:00>>2:00
úterý 31. října: HALLOWEEN - předvečer svátku Všech svatých


středa 1. listopadu: SVÁTEK VŠECH SVATÝCH
čtvrtek 2. listopadu: PAMÁTKA ZESNULÝCH
sobota 11. listopadu: SV. MARTIN - vyplácení obecních zaměstnanců a čeledi>>hostiny a tancovačky, chození po koledě (obecní zaměstnanci, kantor s žáky) a přání štěstí do dalšího hospodářského roku. Pečená husa, martinské rohlíčky, víno.
středa 22. listopadu: SV. CECÍLIE - patronka hudebníků, literátská bratrstva a zpěváci z kúru ve městech se setkávali, kontrolovaly se hudební nástroje, večer se pořádaly taneční zábavy.
sobota 25. listopadu: SV. KATEŘINA - kolem tohoto svátku se pořádaly taneční zábavy a plesy, poslední před adventním klidem: tzv. babské plesy (ženy mají na starost celý průběh plesu, občerstvení i hudbu, mají právo vybírat si tanečníky)
čtvrtek 30. listopadu: SV. ONDŘEJ - věštila se budoucnost (dívky se chtěly dozvědět, zda se vdají)


neděle 3. prosince: 1. ADVENTNÍ NEDĚLE
ADVENT - začátek liturgického roku, očekávání příchodu Spasitele. Zahrnuje období čtyř neděl před Narozením Páně.
PŘÁSTKY - V adventním období se lidé věnovali opravám nářadí a zpracování toho, co na podzim sklidili. Ve stodolách se mlátilo obilí a večer ženy předly len. Podle velikosti úrody se pracovalo celou zimu až do jara. Kvůli úsporám se ženy scházely v jedné chalupě, kde se topilo a svítilo se lampami.
pondělí 4. prosince: SV. BARBORA - obchůzky Barborek v bílých pláštích a s rouškami přes obličej; zpívaly píseň o světici, obdarovávaly děti, chtěly po nich přeříkat modlitby a z jejich "modli se, modli se" vzniklo "mulisi, mulisi".
středa 6. prosince: SV. MIKULÁŠ - biskup, štědrý člověk. Mikulášské průvody s různými maskami. Mikuláš radil hospodáři, jak vychovávat děti, rozdával ovoce a cukroví; ve městech se konaly mikulášské trhy.
čtvrtek 7. prosince: SV. AMBROŽ - za soumraku čekal u kostela muž převlečený za sv. Ambrože, házel dětem sladkosti a mrskal je metlou, když si pro ně přišly.
neděle 10. prosince: 2. ADVENTNÍ NEDĚLE
středa 13. prosince: SV. LUCIE - průvody se zapálenými svícemi. Obchůzky Lucek - kontrolují předvánoční úklid v domácnostech, mají bílé šaty, na tváři mouku nebo masku se zobákem, nemluví, jen syčí.
neděle 17. prosince: 3. ADVENTNÍ NEDĚLE
čtvrtek 21. prosince: ZIMNÍ SLUNOVRAT
neděle 24. prosince: 4. ADVENTNÍ NEDĚLE
neděle 24. prosince: ŠTĚDRÝ DEN - předvečer (vigilie) vánoční slavnosti


VÁNOCE - svátky narození Ježíše Krista, 12 svatých nocí v období 25.12. - 6.1.
pondělí 25. prosince: SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
úterý 26. prosince: SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA (prvomučedníka)
středa 27. prosince: SV. JAN EVANGELISTA - "den přípitků", žehnání vína
čtvrtek 28. prosince: SVÁTEK MLÁĎÁTEK
neděle 31. prosince: SV. SILVESTR I. (papežem 31.1. 314 - 31.12. 335, kdy zemřel) - "Tak jako 31.12. končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve." V moderní době: bujaré silvestrovské oslavy.