Květen 2017

Šlágr zprávy

10. května 2017 v 17:57 Zprávy ze Šlágr TV

Občas zhltnu nějakou psychologickou knížku. Kromě teorie tam bývají i popisy skutečných případů. Jako první pomoc při duševních obtížích se lidem obvykle doporučuje: "Přestaňte číst noviny, dívat se na zprávy, sledovat akční krváky a nekonečné seriály, nežijte jenom na internetu, nebo vám bude ještě hůř."

Představa, že bych se každý den dívala na televizní noviny, mi přijde jako úplné scifi. Jaké zpravodajství mě ale baví, tak to jsou Šlágr zprávy. Člověk se dozví, jaké pořady se právě natáčí, jaké koncerty se připravují, jak se má pan Peterka, co měl kdo k obědu, jestli se objevil nějaký další toulavý pes a tak...

Šlágr zprávy uvádí ve studiu každou chvíli někdo jiný, naproti tomu v terénu je zajišťuje už nějakej pátek nějaký Jarda Kovář. Myslím, že byla dobrá volba dát tomu člověku mikrofon. Reportér Jarda totiž propůjčuje Šlágr zprávám jakési dětské nadšení, které se přenese i na vás. Líbí se mi, jakým způsobem ke svému úkolu přistupuje a že neváhá lézt po kolenou, když dělá rozhovor s někým, kdo sedí na židli.

Jednou jsem napsala článek do místních novin a kdosi mírně kriticky poznamenal, že tam bylo příliš nadšení a optimismu. Ano, já vím, že bylo. Mám radost, že si toho někdo všimnul a uměl to pojmenovat. ...a proto mám ráda Šlágr zprávy. :-)


Zlatý šlágr 2017

7. května 2017 v 10:00 Zprávy ze Šlágr TV

Letos jsem se vážně nemohla dočkat, až poprvé uslyším písničky ze Zlatého šlágru. Celý víkend jsem proto seděla u televize - což obvykle nedělám; tak moc jsem byla zvědavá. Než přehráli těch 104 písniček, trvalo to dvě odpoledne a dva večery - a mezi tím štědré dávky reklam. Nejčastěji se opakovala ta na hrnec s receptem na guláš. Takže když se později tatínek zeptal, co bude zítra k obědu, spustila jsem básničku: Koupím nějaký pěkný hovězí a udělám z něj guláš. Maso osolím, do hrnce dám nahrubo nakrájenou cibuli, přidám kousek rozmačkaného česneku, nakrájenou kapii - tu tam dám pro vůni, gulášové koření - to tam být musí, dodá tomu specifickou chuť, a slaninku, tu já mám rád; zahustím bramborou a dvacet minut podusím. ... No, dobrý to bylo. :-)

Písniček se prý přihlásilo přes 200, vybrali jich 104, do dalšího kola postoupí 70, pak 50 a ve finále jich bude 30. V každém kole začínají písničky sbírat hlasy nanovo, takže se nemůže stát, že by si některá nasyslila hlasy do zásoby už od samého začátku (rozumíme si :-) Ve finále vzejde vítěž z menší části na základě rozhodnutí poroty a z větší části podle hlasování diváků.

Letos se mi na první poslech zalíbilo písniček opravdu hodně a rozdělila jsem si je do kategorií:
písničky se svižnými melodiemi, které se zalíbí okamžitě:
- Krásky, čo má každý rád - Ján Čečotka (Sandra Vališová)
- Láska je anjel - Progres (Karol Halán)
- Mám vás - Radek Žalud (K. Peterka)
- Naša pieseň prichádza - AT Band (Maroš Hubinský)
- Renata - Frankie Zhyrnov (K. Peterka)
- Stokrát jsi mi lhal - Adamis (Milan Suchý)
- Tajná láska - Martin Jakubec (Emília Smatanová)
- Yo te dí mi corazón - Nathanael (Laco Kožušník, Nathanael)
písničky na lidovou notu, které působí dojmem, že jsou tady odjakživa:
- Jásalka - Jásalka (Jaroslav Šimek, Věra Ambrožová)
- Lásku neztratíš - Mistříňanka (Miroslav R. Procházka, Kryštof Neduchal)
- Na čo je mi frajárečka - Heligonica (Danuše Bartošová)
- V hospodě - Pepino Band (K. Peterka)
- Žochárka - Žochári (Eduard Čuhák)
písničky připomínající velké filmové melodie:
- Láska je liek - Black Band (Peter Šima, Magdalena Apolenová)
- Lásky svet - Marek Bednár (Marián Biesik, Erika Lizancová)
písničky o rodném kraji:
- Kraj voňavý - Vlastimil Novák (V. Novák)
- Lípa - Veronika a Václav Řihákovi (K. Peterka)
dojemné písničky:
- Ještě se kouří z komína - Olga Baričičová (K. Peterka)
- Oči - Karel Hegner (K. Peterka)
- Svet býva krásný - Mirka a Ondrej (Ondrej Potančok)
- Ten školní věk - Miroslav Bílek (M. Bílek)
- Všem mámám se to stává - Mára (Mára)
- Zlatý princ - Duet (P. Kliment, P. Kubica)
- Život - Jana Peterková (J. Peterková)
moudré písničky:
- Andělé tě podrží - Marta Vančová (Ronald Vališ, Sandra Vališová)
- To všechno můžeme mít - Martin Braun (K. Peterka)
písničky humorné:
- Chtěl bych vyhrát Zlatý šlágr (pobavil mě neurčitě výhružný vzkaz, který interpret zanechal svým soupeřům: "chtěl bych vyhrát Zlatý šlágr, za vítězstvím jdu jak bagr") - Vratislav Měchura (K. Peterka)
- Smolař (aneb jak je těžký stát se oblíbeným zpěvákem, když "tam vpředu" je furt narváno) - Roman Zavadil (R. Zavadil)
písničky roztomilé:
- Barborka - Pepino Band (Sandra Vališová)
- Padá listie - Jozef Čambál (J. Čambál)
písničky, které mě ohromily natolik, že bych mezi nimi hledala letošní Zlatý šlágr:
- Ještě se kouří z komína - Lásky svet - Tajná láska - To všechno můžeme mít - Všem mámám se to stává -

* * *
Výsledky finále Zlatého šlágru 2017:
skladba - interpret (hudba - text)
1. Lípa - Veronika a Václav Řihákovi (K. Peterka)
2. Renata - Frankie Zhyrnov (K. Peterka)
3. Všem mámám se to stává - Mára (Mára)

Svatý Florián

4. května 2017 v 10:00 Kdo je

Minulý rok touhle dobou mě bratři a sestry z místního sboru dobrovolných hasičů poprosili, abych sepsala kousek reprezentativního textu k velkému výročí jejich spolku. Byla jsem poctěna a zároveň jsem žasla nad jejich odvahou, že tu důležitou věc svěřili zrovna mně. Ponořila jsem se do studia materiálů - starých kronik, výstřižků z novin, internetových článků, výročních zpráv, knížek, které o sobě vydaly jiné sbory... Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí: co je savice, proudnice, výzbroj a výstroj, kdo byl Titus Krška či R. A. Smekal...

Přišlo mi vhodné zařadit do toho reprezentativního textu také povídání o svatém Floriánovi, nejznámějším patronovi hasičů (a prvním rakouském světci). Abych nasála atmosféru a měla nějaký inspirativní zážitek, podívala jsem se 4. května na mši k uctění sv. Floriána z chrámu sv. Víta. Bylo tam spousta hasičů profesionálních i dobrovolných, chrámový sbor, výzdoba... Kardinál a biskupové měli svoje nejlepší šaty, teda roucha... a pak to přišlo... Při vrcholném obřadu bohoslužby se kardinál a biskupové podělili o obří hostii velikosti lázeňské oplatky! Člověk by řekl, že budou mít každý jednu malou, ale ne. Já něco takového nikdy neviděla a přišlo mi to jako nejhezčí moment celého mítinku.

Pak jsem šla sepisovat životopis světce, obklopená knihami v češtině a moudrostmi z internetu v němčině. Jenže to máte těžký. Každá verze legendy obsahuje jiné dojemné historky ze života světce, nebo se stejné události přece jen drobně liší; české zdroje si navíc pletly řeky Enže a Emže... a aby toho nebylo málo, tak už je na světě další vyprávění o svatém Floriánovi, a sice to moje. :-)
* * *

Ve druhé polovině 19. století začaly vznikat sbory dobrovolných hasičů. Za svého patrona přijaly sv. Floriána, jehož kult se do českých zemí dostal z Rakouska. Až do 15. století lidé uctívali jako hlavní ochránce proti ohni sv. Vavřince a sv. Agátu - oba byli upáleni. Florián se stal pomocníkem v boji s ohněm nejspíš proto, že byl usmrcen vodou. Narodil se ve 3. století pravděpodobně v římské osadě Cannabiaca (dnešní Zeiselmauer v Dolním Rakousku) a zemřel kolem roku 304 v Lorchu. Bylo to v čase pronásledování křesťanů za vlády císaře Diokleciána.

Florián je česky Květoslav a jeho svátek se slaví 4. května. Podle tradičního vyprávění byl důstojníkem římské armády a vedoucím kanceláře císařského místodržícího Aquilina ve městě Lauriacum (dnešní Lorch, součást města Enns v Horním Rakousku), které bylo hlavním městem této oblasti neboli římské provincie Noricum. Byl pokřtěn a vychován jako křesťan.

Na začátku 4. století bylo v Noricu zatčeno a uvězněno čtyřicet křesťanů. Florián, který byl v té době už odvelený do penze a žil ve městě Aelium Cetium (dnešní Sankt Pölten), jim chtěl pomoci a plánoval jejich tajné osvobození. To se ale nezdařilo, sám byl zatčen. Svoji křesťanskou víru při výslechu nezapřel a nebyl ochoten se jí vzdát. Krutě ho mučili a nakonec shodili do řeky Enže s mlýnským kamenem přivázaným na krku.

Legendy vyprávějí o Floriánově utrpení, které prý zahrnovalo bičování a snad i stahování z kůže. Když se těmito způsoby nepodařilo zlomit jeho věrnost Bohu, byl odsouzen k smrti - měl být upálen. U mučednického kůlu však prohlásil, že kdyby ho upálili, vystoupal by po plamenech až na nebesa. Vojáci se zalekli, a tak se rozhodlo, že bude hozen z mostu do řeky. Před popravou se modlil, což ve vojácích vzbudilo úctu a zdráhali se vykonat rozsudek smrti. Nakonec ho jeden rozzuřený mladý muž shodil do řeky, a když se na tonoucího chtěl podívat, oslepl.

Floriánovo tělo vyplavila voda na břeh u skály. Podle legendy tam přiletěl orel, aby upozornil na místo, kde leží umučený světec, a zároveň jej střežil. Následující noci se Florián zjevil zbožné ženě Valerii a požádal, aby ho pohřbila, což ona udělala na svém venkovském statku, na místě dnešního kláštera St. Florian u Lince. Naložila tělo na káru taženou voly a zakryla větvičkami, aby ho tajně dopravila na svůj statek. Tažná zvířata se cestou unavila a nemohla jít dál. Jako odpověď na Valeriinu modlitbu vytrysknul na tom místě pramen a zvířata se mohla napít. Ten pramen je tam i dnes - Floriansbrunnen u kostela sv. Jana. Na tomto místě se prý udály i jiné zázraky: byli vyhnáni zlí duchové a nemocní byli uzdraveni.

Nad světcovým hrobem byl v 8. století postaven klášter sv. Floriána. V 11. století byly ostatky přeneseny do Říma a odtud později do Krakova. Část ostatků z Polska získal také Karel IV. do chrámu sv. Víta v Praze. V kryptě klášterního kostela sv. Floriána u Lince je vystaven mlýnský kámen vytažený z Enže. V krakovském kostele sv. Floriána se nachází stříbrný relikviář se světcovým předloktím a pravou rukou. Další relikvie jsou v Zeiselmaueru a St. Florianu na Enži. Roku 1968 převezl tehdejší kardinál Karol Wojtyla jednu floriánskou relikvii do Rakouska do kostela St. Laurenz v Lorchu. K uctění sv. Floriána bylo v Rakousku i v sousedních zemích vystavěno mnoho kostelů. Obzvlášť rozšířené je jeho uctívání také v Bavorsku, Jižním Tyrolsku a v Čechách; od 11. století v Polsku a od 15. století v Maďarsku.

Svatý Florián se ve výtvarném umění obvykle znázorňuje jako římský voják s kopím a korouhví v ruce, jak vylévá vodu z vědra na hořící dům nebo hrad. Je patronem profesí, které souvisejí s ohněm - hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů, dále Horního Rakouska, Bologne, Krakova a celého Polska; je vzýván jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. Lidové pořekadlo praví: "Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián." Můžeme tomu rozumět tak, že Florián nehasí jen oheň, ale také lidskou zlobu a nenávist.

---
Zdroje:
Rok se svatými (Schauber V., Schindler M., 2002)
Florian, Ökumenisches Heiligenlexikon
Florian von Lorch
Florian - Schutzpatron der Feuerwehr
Modlitba ke sv. Floriánu