Prosinec 2017

Advent a Vánoce

4. prosince 2017 v 10:00 Trocha zeměpisu a kulturního dědictví


Latinské slovo adventus znamená příchod. Koho příchod v prosinci očekáváme? Ježíše Krista, Syna Božího, našeho Spasitele. Co to znamená? No, spasitel je někdo, kdo vás zachrání, a to buď v životě pozemském od nějakého nebezpečí (bolest, utrpení, hrozba, smrt), nebo vás z života pozemského zachrání pro život věčný (v nebi, ráji, nirváně nebo jak tomu chcete říkat). Tolik náboženská teorie. Bůhví, co to znamená.

Advent je začátkem církevního (liturgického) roku a zahrnuje období čtyř nedělí před dvacátým pátým prosincem. Je to čas duchovní přípravy na nejkrásnější svátky v roce; tedy čas zklidnění, rozjímání a radostného očekávání. Vždyť brzy si připomeneme narození Ježíška, člověka, který hlásal mnohé životní pravdy a existenci Božího království, vyzýval k obrácení na víru a k pokání.

"Ježíš Kristus je křesťany považován za Božího Syna, který se stal člověkem a žil mezi lidmi, nakonec byl ukřižován a po třech dnech vstal z mrtvých a tato zázračná událost přináší všem jeho následovníkům spásu. Podle křesťanské tradice byl Ježíš Kristus i dokonalým člověkem, je vzorem pro jednání křesťana a základem jeho morálky. Jednání křesťana má odpovídat tomu, co Ježíš učil a jak jednal."

Ale to je zase ta teorie. Samá podobenství, kterým stejně nikdo nerozumí. Lidově řečeno, Ježíš byl duchovně velmi rozvinutý člověk, který žádal, aby se k sobě lidi slušně chovali. A jak se mu za to odvděčili? Byl tím, čemu se v hinduismu říká avatár. Podstata všech světových náboženství je totiž stejná, i když to někteří neradi slyší. Už jste slyšeli o svitcích z Nag Hammádí?

V prosinci je prostě co oslavovat. Narození člověka, který je pro nás vzorem, který přinesl světlo do temnoty; naději, že i my sami se můžeme stát lepšími. Tohle věděli i lidé, kteří žádného Ježíše neznali. Oslavovali světlo, které se k nim po dlouhém podzimu opět navrací. Světlo, které znamená nový život jak pro Matku Přírodu, tak pro jejich vlastní duši.

"Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů a odpovídajícím způsobem je oslavovaly."

V Indii a Persii kdysi uctívali boha Mithru. Jeho kult se rozšířil až do dnešní Itálie, kde se Mithra dokonce stal ochráncem římské říše. Na jeho počest byl zaveden svátek Nepřemožitelného Slunce 25. prosince, překrytý později křesťanskými Vánocemi. Podle legendy byl Mithra zrozen ze skály (symbol nebes), bojoval s býkem a zabil ho (symbol přemožení zla). Z býka pak vyrostla réva, obilí a byla stvořena další zvířata (symbol obnovy stvoření, také známý jako zmrtvýchvstání). Ostatní bohové prohlásili jeho čin za kosmické dílo spásy. Dobrá, takže teď, když jsme si ukázali, že všechno souvisí se vším, se vrátíme k našim hezkým tradicím: vyrobíme adventní věnce, upečeme cukroví a budeme se těšit na návštěvu mnohých světců:

→ 1. ADVENTNÍ NEDĚLE (železná) - může připadnout nejdříve na 27. listopadu, nejpozději na 3. prosince
→ PŘÁSTKY - V adventním období se lidé věnovali opravám nářadí a zpracování toho, co na podzim sklidili. Ve stodolách se mlátilo obilí a večer ženy předly len. Podle velikosti úrody se pracovalo celou zimu až do jara. Kvůli úsporám se ženy scházely v jedné chalupě, kde se topilo a svítilo se lampami.
→ 4. prosince: SV. BARBORA - obchůzky Barborek v bílých pláštích a s rouškami přes obličej; zpívaly píseň o světici, obdarovávaly děti, chtěly po nich přeříkat modlitby a z jejich "modli se, modli se" vzniklo "mulisi, mulisi".
→ 6. prosince: SV. MIKULÁŠ - biskup, štědrý člověk. Mikulášské průvody s různými maskami. Mikuláš radil hospodáři, jak vychovávat děti, rozdával ovoce a cukroví; ve městech se konaly mikulášské trhy.
→ 7. prosince: SV. AMBROŽ - za soumraku čekal u kostela muž převlečený za sv. Ambrože, házel dětem sladkosti a mrskal je metlou, když si pro ně přišly.
→ 2. ADVENTNÍ NEDĚLE (bronzová)
→ 13. prosince: SV. LUCIE - průvody se zapálenými svícemi. Obchůzky Lucek - kontrolují předvánoční úklid v domácnostech, mají bílé šaty, na tváři mouku nebo masku se zobákem, nemluví, jen syčí.
→ 3. ADVENTNÍ NEDĚLE (stříbrná)
→ 21. prosince: ZIMNÍ SLUNOVRAT
→ 4. ADVENTNÍ NEDĚLE (zlatá) - může být 18. nebo až 24. prosince
→ 24. prosince: ŠTĚDRÝ DEN - předvečer (vigilie) vánoční slavnosti, poslední den adventu, vnímán jako součást svátku Narození Páně, křesťané se ho prostě nemohou dočkat, a proto začínají slavit hned jak se objeví první večerní hvězda


Německé slovo weihen znamená (po)světit. Weihnachten jsou tedy posvěcené - svaté noci, česky Vánoce. Těch svatých nocí je dvanáct, a sice v období od 25. prosince do 6. ledna. O Vánocích a vánočních zvycích v různých zemích by se daly napsat desítky knih. Já chci připomenout několik málo věcí. Hlavně tedy tu číslovku dvanáct. Protože jestli ještě někdy uslyším někoho naříkat "jaká škoda, že Vánoce trvají jenom tři dny", tak už vážně omdlím.

→ 25. prosince: SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
→ 26. prosince: SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA - prvního mučedníka za křesťanskou víru, děti chodily no koledu
→ 27. prosince: SV. JAN EVANGELISTA - "den přípitků", žehnání vína
→ 28. prosince: SVÁTEK MLÁĎÁTEK - vzpomínka na děti, které dal povraždit král Herodes, aby mezi nimi zemřel i předpovídaný a obávaný židovský král Ježíš
→ 31. prosince: SV. SILVESTR I. (papežem 31.1. 314 - 31.12. 335, kdy zemřel) - "Tak jako 31.12. končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve." V moderní době: bujaré silvestrovské oslavy.
→ 6. ledna: ZJEVENÍ PÁNĚ (epifanie) - podle tradice doputovali k Ježíškovi tři mudrci, známí jako Tři králové, a přinesli mu dary. Tímto dnem končí doba vánoční. V římskokatolické církvi je však posledním dnem první neděle po šestém lednu, kdy se slaví svátek Křtu Páně.


---
Vondrušková Alena: Český lidový a církevní rok