Únor 2018

Lorna Byrneová

28. února 2018 v 18:00 Četli jste to taky?

"Je to už mnoho let, kdy mi andělé řekli, co je mým posláním:
připomínat lidem, že mají anděla strážného a poučit je o duchovní skutečnosti života."



Lorna Byrneová je moc milá paní z Irska, která rozmlouvá s anděly a zprostředkovává nám jejich moudrosti. Ať už věříte v existenci andělů a boha, nebo to považujete za úplný nesmysl, témata z knížek Lorny Byrneové se týkají i vás. Hovoří se tu o tom, že bychom měli chránit přírodu, dávat do pořádku rodinné spory, chovat se hezky k dětem, překonávat své strachy a mít radost ze života. Každý má v životě nějaké těžkosti, je proto důležité vždy vidět světlo naděje a uvědomovat si, že se nám dostane pomoci, pokud o ni požádáme. Když se dnes podíváte na Lornu, jak září klidem a spokojeností, možná byste ani nevěřili, že také ona měla a má mnohá trápení. Ale nevzdala se a je teď inspirací pro celý svět.

Mě k ní přivedlo několik drobných, na sebe navazujících událostí. Slíbila jsem si tedy, že Anděly v mých vlasech přečtu, jenže jsem na to zapomněla. Tak přišlo další nenápadné upozornění a zase jsem na to zapomněla..., ale jednoho dne jsem to konečně udělala. Mohu tedy podat svědectví o tom, že andělé strážní s námi mají svatou trpělivost, když nás pošťuchují k určitým krokům. Že co se vleče, neuteče, a co se má stát, se stane. Spousta lidí chce vědět, kdo jsme, odkud jsme přišli, co máme na téhle Zemi dělat, kam potom odejdeme, jaký to má všechno smysl? Andělské moudrosti předané Lornou Byrneovou, jsou jednou z možností, jak získat odpovědi na tyto otázky.


.
.
.

Vlastimil Vondruška

21. února 2018 v 12:00 Četli jste to taky?

Hledala jsem před lety v knihovně materiály k referátu o sklářství. Objevila jsem knížku s názvem Sklářství. Začetla jsem se a hned jsem si všimla, že autor má na předávání informací vážně talent. Neměla bych náhodou u odborné publikace usínat nudou? Mě to ale bavilo, není to podezřelé?

Zanedlouho poté jsem se na knižním veletrhu zastavila u stánku nakladatelství Moba. Měli tam spoustu knížek od toho autora. Zachvátila mě touha ukořistit něco víc z toho báječného psaní. Ale co vybrat nejdřív? Chvíli jsem na to zírala jak husa do láhve, pak se mě ujal hodný pán z nakladatelství a poradil mi. Takže jsem se dala na čtení historických detektivek, ve kterých vyšetřuje případy královský prokurátor Oldřich z Chlumu.

Později jsem si z jeho tvorby pořídila také něco populárně-naučného, něco pro děti a nějaký ten historický román. Když se dnes podívám, kolik knih od Vlastimila Vondrušky mám doma, zjišťuji, že je to můj nejoblíbenější spisovatel. Jsem z něj na větvi a může za to ten lahodně srozumitelný způsob psaní.




Oblíbená videa s Volksmusik

14. února 2018 v 14:00 Hudba (ne)jen lidová

"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!" řval strýc Pepin ve filmu Postřižiny. Já tedy dlouhou chvíli nemívám, a i kdybych měla, medvídka mývala bych si nekoupila, ten by mi v příbytku udělal pěknej brajgl. Ale občas když jsem veselá, stává se mi, že chci být veselá ještě víc. To si pak pustím něco lidové hudby:

Das Beste aus dem Zillertal (Medley) - 30 Jahre Musikantenstadl:
To nejlepší z Zillertalu, z pořadu Třicet let Musikantenstadlu. Vystupují: Die Mayrhofner, Ursprung Buam, Die Jungen Zillertaler, Zillertaler Haderlumpen a Marc Pircher. Nakonec všichni zahrají legendární Zillertaler Hochzeitsmarsch.


* * *

Musikantenstadl: Tiroler Lieder mit All-Star-Besetzung:
Tyrolské písně zpívají: Andy Borg, DJ Ötzi, Norbert Rier, Stefan Mross.


* * *

Florian Silbereisen & Andy Borg mit Akkordeon [LIVE] - 2006:
Andy Borg nacvičil něco na harmoniku, hraje naživo a vede legrační řeči.


* * *

HeyMann! Band - Schürzenjäger Medley + Zillertaler Hochzeitsmarsch mit Florian Silbereisen:


* * *

Ursprung Buam - Latte Macchiato, Zilertaler Hochzeitsmarsch & Zillertaler Bravourjodler LIVE:
Ursprung Buam hraje a pak vede rozhovor s Andy Borgem, což je opět velmi legrační.


* * *



Tady byla Britt-Marie

6. února 2018 v 14:00 Četli jste to taky?

Britt-Marie je babka něco přes šedesát. Většinu života strávila prací v domácnosti, nyní hledá placené zaměstnání. Něco se totiž stalo... Britt-Marie nemá předsudky, nikoho nekritizuje a rozhodně není pasivně agresivní. :-) Je-li třeba někoho pochválit, udělá to. Ovšem lichotka nezřídka vyzní jako výtka nebo přímo urážka. Ke spokojenému životu Britt-Marie nutně potřebuje balkon, jedlou sodu a leštidlo na okna. Zaměstnání se jí naskytne v městečku Borg, kde se seznámí s partou dětí hrajícíh fotbal, a to se teprve začnou dít věci... Tady byla Britt-Marie. Trochu humorný román o složité osobnosti, uklízení a fotbalu. Když si zvyknete na styl psaní Fredrika Backmana, začne vás zajímat, co s tou babkou bude dál... Přijde mi legrační, že jsem sáhla zrovna po téhle knížce v den, kdy jsem začala s velkým úklidem své kuchyně. PS: Vážně mám chuť se v případě potřeby k některým lidem chovat stejně zdvořile jako Britt-Marie. Mohla by to být zábava.





Kaťuša

6. února 2018 v 14:00 Nejznámější písně

Kaťuša je ruská píseň z roku 1938 o dívce, která čeká na svého mládence, který byl odveden do války. Hudba: Matvěj Blantěr, text: Michal Isakovskij, poprvé zazpívala: Valentina Batiščevská. Opravdovou proslulost jí zajistila až zpěvačka lidových písní Lidija Ruslanová, která ji zpívala vojákům na východní frontě během Velké vlastenecké války (sovětsko-německá válka 1941-45).

"Dle tvrzení některých kritiků není Kaťuša Blandtěrovým dílem, protože podobnou melodii složil Igor Fjodorovič Stravinskij do své opery Mavra už v roce 1922. Kaťuša je zdrobnělina jména Kaťa, jde o zdrobnělinu ženského křestního jména Jekatěrina (česky Kateřina). Píseň také dala jméno sovětským raketometům BM-8, BM-13, a BM 13-16, které zkonstruovala Rudá armáda během Druhé světové války." <https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaťuša> Na wikipedii najdete také text písně a překlad do češtiny.


Ruská lidová píseň z roku 1938 o dívce, která oplakávala svého mládence, kterého dlouho neviděla.
(Říká ten moderátor na začátku videa, ale nevím to přesně, mluví totiž polsky, aspoň mám ten dojem :-)



Liberecké zajímavosti

2. února 2018 v 11:29 Četli jste to taky?


Poprvé jsem Liberec navštívila na jaře. Líbila se mi vilová čtvrť v blízkosti botanické zahrady a doslova jsem se zamilovala do novorenesanční radnice. Zatoužila jsem to město poznat. Podruhé jsem tu byla v létě, potřetí na podzim, přesto si myslím, že Liberec je nejkrásnější v zimě, když je zachumlaný do sněhu, střechy mají bílé čepice a všude zní vánoční koledy.

Taková je moje představa a jednou určitě zjistím, jestli je můj dojem stejný i ve skutečnosti. Možná se to celé zakládá na tom, že právě v předvánočním čase jsem četla knížku Liberecké zajímavosti. Koupila jsem ji na veletrhu od samotných autorů, Marka Řeháčka a Petra Poldy. Za oknem padal sníh a já si četla příběhy, ze kterých dýchalo kouzlo toho, že byly napsané s obdivem a láskou, a jako další dárek navíc byly doprovázené překrásnými kresbami. Osobní pohled Marka Řeháčka na "město pod Ještědem" je při čtení jeho textů nesmírně osvěžující. Ty knížky už mám dneska čtyři a těším se z nich pokaždé, když je byť jen na krátkou chvíli otevřu.